Přečetli jsme: Editorka Financial Times, Gillian Tett se věnuje následkům nízkých úrokových sazeb a problematice setrvalé stagnace, která patří k tématům, které !Argument dlouhodobě sleduje. Včera americký FED, tedy centrální banka USA, zvýšil úrokové sazby.
Debata o plánech FEDu na zvýšení úrokových sazeb se přenesla v šílenství, píše Gillian Tett. Ovšem, i když se investoři dívají kupředu, je také nutné se ohlédnout a zeptat se, proč byly úrokové sazby toto desetiletí tak nízké.
Obvyklé je to svést na dva faktory: jednak jsou to centrální banky jako je FED, které svévolně snížily úrokové sazby spolu s neuvěřitelnými experimenty jako je kvantitativní uvolňování. Na druhém místě, sazby jsou sníženy kvůli „setrvalé stagnaci“, pojmu, který propagoval ekonom Lawrence Summers.
On i další ekonomové se domnívají, že globální ekonomika trpí silným strukturálním propadem agregátní poptávky. A tedy nízké (nebo záporné) tržní sazby jsou následkem a signálem, že investoři předpovídají ekonomicky těžké časy. Ale co když je toto vysvětlení setrvalé stagnace zcela chybné?
Slepá kolej?
Mnoho ekonomů z BIS (Banka pro mezinárodní platby) se domnívá, že jsme sváděni na slepou kolej vírou v signální roli nízkých úrokových sazeb, nebo je jen svádíme jen na obavy ze setrvalé stagnace.
Náklady z kreditních karet ovšem rostou, zatímco sazby pro střadatel jsou malé. Jenže tento argument zatím nepřilákal moc pozornosti, částečně kvůli šílenství vyšších sazeb. Ale mělo by nás to zajímat. Domnívám se, píše dáke Gillian Tett, že BIS má pravdu, že tu jsou implikace pro to, jak bude FED ovlivňovat budoucí trhy. Existuje podezření, že moderní ekonomové jsou raněni slepotou, když přijde na to, jak skutečně funguje finanční systém, protože operují s idealizovanými modely peněz a pobídek investorů.
A to není nový problém. Naopak, jak BIS už upozorňoval v minulosti, je to jeden z důvodů, proč mnoho politiků nevidělo blížící se finanční krizi. Před rokem 2008 ekonomové neviděli nebezpečná znamení, která se rojila na finančních trzích, např. úvěrové deriváty, protože byli naučeni se dívat jen na „reálné“ ekonomické signály, jako například na inflaci.
Krize a důsledky
Poté, co udeřila krize, se na chvíli zdálo, že centrální bankéři svůj přístup změnili. Ale zdá se, že jejich „slepé místo“ se znovu vrací: především ekonomové mají tendenci svádět nízké sazby na reálnou ekonomiku, místo toho, aby se podívali na finanční svět. „Dlouhodobé sazby mohou být jako indikátor ekonomické aktivity nadceňovány,“ píše Shin z BIS. „Místo toho, aby byly oknem do budoucnosti, odhalujícím to, co jeden účastník trhu není schopen spatřit, spíše nízké sazby odráží obyčejné motivy individuálních investorů.“
K ilustraci si bere příklad poklesu dlouhodobých výnosů z euro obligací v letech 2014-2016. Když se to stalo, bylo to interpretováno jako znamení, že investoři jsou pesimisté ohledně budoucí deflace a recese v Eurozóně.
BIS si ovšem vzala k ruce studie německých pojišťovacích firem, které tvoří až 40% nákupu vládních dluhopisů a zjistili, že nehromadí dluhopisy kvůli předpovědím deflace, nebo snad díky zvýšené chuti po riziku. Místo toho to byla „účetní pravidla a regulace solventnosti“, která je nutila vyrovnat aktiva a závazky. A tak se stalo, že pojišťovací skupiny cítily nutkání nakupovat více dluhopisů, aby se jistily proti rizikům, když padaly výnosy, i když to odporuje normální investiční logice.
Výsledkem bylo bizarní, sebeposilující kolečko, které obchodníci popisují jako „negativní konvexitu.“ Zní to prapodivně. Ale má to dva dopady. Možná tak byly centrální banky západních zemí uvedeny v omyl a držely úrokové sazby dole příliš dlouho. Spíše než aby kvantitativní uvolňování vyléčilo ekonomické neduhy, tak mohlo zvýšit tržní znepokojení natolik, že pojišťovací firmy i ostatní se začaly chovat „zvráceně.“
Je také bláhové si myslet, že budoucí trajektorie sazeb bude hladká. Shin totiž podotkl, že zesilující mechanismus, který stlačil výnosy dolů, může stejně tak fungovat obráceně. Zvýšení sazeb FEDem může vyvolat nová posilující kola, čímž se tržní sazby dostanou výše, než bylo očekáváno a objeví se vzorce jako v roce 1994.
To se prozatím nestalo, Naopak, výnosy z desetiletých amerických obligací spadly poté, co FED zvýšil sazby. Ale investoři by hrozbu obrácení „zesilujícího mechanismu“ neměli ignorovat, především vzhledem k vysokému zadlužení mnoha amerických entit, včetně těch ve vládě.
Texty zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – AgnosticPreachersKid – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6282818 (Budova FEDu v USA).