Milan Daniel se ptá ve svém komentáři na to, proč Milion chvilek operuje jen s marginální výsečí problémů spojených s českou politikou.
Mládí jsem strávil v městečku, které křižoval koňský povoz tažený jedním unaveným koníkem. Na postranicích zeleného valníku měl nepřehlédnutelné červené nápisy: „Nevidím, neslyším. Popelka Josef“. Stoupenci Milionu chvilek mi připadají jako dědicové pana Popelky. S tím rozdílem, že něco vidí, něco slyší, ale pro řádný provoz ve veřejném prostoru, ve kterém se snaží suverénně pohybovat, to zdaleka nestačí.
Tiché výhrady k Babišově vládě mají i ti, kterým tato vláda aktuálně svědčí, protože si uvědomují, že jednou nastane situace, kdy nebude z čeho brát. Zatím je dobře. Na palubě se tančí a rozdává. To, že si kapitán á konto mírného blahobytu přilepšuje, vadí za této situace hlavně idealistům, kteří sní o čisté politice. Paradoxně i těm politikům, kterým na čistotě politiky záleží jen dotud, dokud nepůjde o politiku jejich.
Z Milionu chvilek se stal poloprofesionální institut, který svému štábu poskytuje živobytí. Když se člověk na takové pozici uvrtí, těžko se opouští. Hledá proto cesty jak si životnost své živnosti prodloužit. Mladí idealisté ke kolorování jejího obrazu samozřejmě přispívají. Jejich aktuálním cílem je prostřednictvím výletů po Česku otevřít oči venkovanům, jinak řečeno vidlákům. A to tak, aby ve volbách zvítězily napřesrok strany, které jsou podle nich na rozdíl od Babišova hnutí tzv. demokratické.
Čisté a důvěryhodné politice v zájmu občanů malé země uprostřed Evropy ale prospěje jen málo, zbaví-li se jednoho, navíc poměrně populárního oligarchy. Proti sporným stovkám milionů korun totiž stojí nepoměrně větší částky, které nechávají živnostníky z Milionu chvilek v nepochopitelném klidu. Poloslepí a polohluší mohou věrohodného cíle dosáhnout jen tehdy, když své smysly realitě naplno otevřou.
Babišova vláda loni rozhodla o koupi předražených amerických vrtulníků pro českou armádu za 14,6 miliardy korun, přičemž potřebnou vojenskou techniku bylo možné koupit v Evropě podstatně levněji. Proč má český daňový poplatník sponzorovat největšího světového teroristu? A proč proti tomu Milion chvilek neprotestuje?
Má snad tento spolek zájem na tom, jak změnit situaci, kdy ze země odtéká ročně kolem 500 miliard korun zisků zahraničních korporací? Jen banky odvedly v roce 2018 z vydělaných 82 miliard korun 36 miliard do zahraničí. Zdanění bank se ovšem svorně brání jak „nedemokratické“ ANO, tak „demokratická“ ODS, kterou chce Milion chvilek přivést k vítězství ve volbách.
Tyto příklady představují jen přímé ztráty. Jsou i jiné. Především ty, které plynou ze stále odkládané důchodové reformy. Experti mají jasno, ale k realizaci nezbytných opatření, jež zahrnou fakt, že systém nepůjde vzhledem ke stárnutí populace ufinancovat z průběžného výběru pojistného moc dlouho musí dojít ke shodě napříč politickým spektrem. Důchody současných demonstrantů jsou na tom závislé. Milion chvilek ale dělá všechno pro to, aby politickou scénu rozdělil, namísto spojil. A aby tedy jeho příznivci šli do důchodu s holou …
Výboru chvilkových živnostníků očividně nevadí, že se nešetrně čerpá z rohu relativní hojnosti. Neprotestuje proti tomu, nevede své příznivce ke skromnosti, samostatnosti, přemýšlivosti, soběstačnosti. Ctností je krátkozrakost. Klapky na očích je činí ovladatelnějšími.
Minářův spolek brojí proti „závislé“ ministryni spravedlnosti, ale nevadí mu loutka na ministerstvu zahraničí, která se vyjadřuje a koná podle toho jak se z Bruselu, ev. z Washingtonu pískne. Vadí porušování lidských práv v Rusku nebo Číně, ale nevadí státní terorismus, resp. kovbojská politika Spojených států, která hrozí totálním zničením světa a na které se Česká republika svou lokajskou pasivitou podílí. Co dělají čeští vojáci v suverénní zemi, která je na svém území nechce? Ze strany tajtrlíčka na zamini ani zmíněného spolku jsem mimochodem nezaznamenal žádnou reakci na akty pražských občansko demokratických starostů urážejících bývalé spojence, kteří položili za svobodu této země desetitisíce životů.
Komu prospívá, když se do myslí diváků podprahově hrne prostřednictvím médií téměř výlučně jen americká nebo západní kultura či propaganda a to ostatní je fuj?
Naše země je flíček na evropské mapě. Ale náš flíček. Více demokracie? Proč ne. Většinu voličů sice zajímá hlavně jejich majetek a pohodlí, ale připusťme, že jsou i tací, kteří chtějí žít také v zemi, na kterou budou moci být hrdí. A to nejen na základě statistických údajů, které jim premiér maže kolem úst.
V tom případě by ale měl Milion chvilek sundat z očí klapky a vyndat špunty z uší. Problémy této země jsou daleko hlubší, než to podle spolku vypadá. Nevidí je jenom nedospělý naiva nebo ignorant. Vedení chvilkařů je hlučným akcentováním tématu Antibabiš objektivně zakrývá.
Je to dáno jen nedostatkem inteligence, nebo je to naopak záměr?