Dnešní antiamerikanismus prý roste z obav, že se Spojené státy stahují z role globálního lídra a opouštějí model liberální demokracie.
Richard Wike z Pew Research Centre píše na stránkách časopisu Foreign Affairs o nové vlně antiamerikanismu. Wikeův článek začíná shrnutím posledního výzkumu veřejného mínění vedeného Pew Research Centre, který ukázal, že ve světě je Donald Trump již stejně málo oblíbený jako jeho předchůdce George W. Bush, jehož politika vedla k ostrému propadu sympatií k USA.
Zdroje negativních postojů vůči USA jsou však nyní odlišné. V éře Bushe mladšího pramenily z toho, že USA vystupovaly jako supervelmoc bez kontroly, konaly jednostranně a nenechávaly se omezovat mezinárodními normami. Za Trumpa je problém jiný, píše Wike, spočívá v obavách, že se USA stahují z pozice globálního lídra a opouštějí liberální demokracii.
Spojené státy jsou v současnosti často vnímány jako odkvétající bývalý hegemon, který se nezajímá o globální výzvy ani o nebezpečí čínského vzestupu, píše Wike. V době obav z konce liberálního světového řádu mnozí doufají v americké angažmá a lídrovství, jenže USA se obracejí do sebe.
Od druhé světové války se vnímání USA, ať už negativní nebo pozitivní, odvíjelo od americké moci a jejího využívání. V uplynulých dekádách USA využívaly svůj vliv, a především vojenskou moc, velmi různě.
Globální opozice vůči USA se projevovala především v momentech, kdy měly Spojené státy tendenci projektovat svou vojenskou moc jen s malými omezeními. K roku 2007 byla image Spojených států značně poškozena v mnoha místech světa, píše dále Wike a srovnává konkrétní data z roku 2002, tedy z doby před americkou invazí do Iráku.
Výzkumy podle jeho článku ukazují, že Spojené státy už nejsou jediným kolosem, který se veze na hřbetě světa. Americké lídrovství má svoje vyzyvatele v Číně a dalších mocnostech na vzestupu. Tuto změnu už reflektují nejen politici a odborníci, ale i další výzkumy veřejného mínění, ve kterých světová veřejnost vnímá rostoucí význam zejména Číny.
V prvních třech letech Trumpova prezidentství provázel pokles pozitivního vidění USA pocit, že globální lídrovství USA uvadá.
V letech po skončení druhé světové války veřejnost v Evropě věřila, že USA využívají svou moc v pozitivním smyslu a pomáhají stavět základy liberálního řádu. Poslední výzkumy veřejného mínění z roku 2019 však ukazují na velkou opozici vůči Trumpově politice v oblasti obchodu, klimatu, imigrace a Íránu. Evropané mají tendenci si myslet, že USA málo přispívají k řešení globálních problémů, dodává dále Wike.
V další části článku autor argumentuje, že za antiamerikanismem dnes stojí i problém „demokratické recese“ (pojem politologa Larry Diamonda). V globálním hodnocení je „demokracie nemocná a její přísliby potřebují nové oživení“. Liberální demokracie čelí krizi důvěry, což ukazuje další citovaný výzkum veřejného mínění Pew Research Centre z roku 2017.
Kromě toho rostou i pochybnosti ohledně toho, zda Spojené státy opravdu představují model liberální demokracie, přiznává dále Wike.
Odborníci i občané se dnes z nejrůznějších důvodů domnívají, že mezinárodní liberální řád čelí problémům. Ve Washingtonu pak vidí lídra, který se, ve srovnání s minulostí, méně angažuje v posilování a udržování tohoto řádu.
Wike ale přiznává, že výzkumy veřejného mínění ukazují i to, že lidé nad USA ještě nezlomili hůl. Většina stále považuje za lepší možnost život ve světě, kde supervelmocí jsou Spojené státy, než kdyby to byla Čína. Lidé přiznávají, že se svět mění, ale stále si přejí, aby si Spojené státy uchovaly prominentní postavení, zakončuje Wike, stále si přejí lídrovství této více a více komplikované supervelmoci.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.