Vyspělé země trápí nízký růst, nízká inflace a nízké úrokové sazby. Není ale vůbec jasné proč.
Megan Greene pro Financial Times konstatuje, že současné problémy světového hospodářství jsou na straně poptávky i nabídky.
Vyspělé země zasáhl smutný konsensus: nízký růst, nízká inflace, nízké úrokové míry, a vypadá to na dlouho. A co víc – není jasné, proč tomu tak je.
Jedni ekonomové svalují vinu na stranu nabídky, druzí na poptávku.
Co říkají zastánci nabídkové strany? V USA je silný trh práce, míra zaměstnanosti je dokonce na historicky vysoké úrovni. Jsou tedy dvě možnosti, jak situaci zlepšit: buď zvýšit počet pracovníků, nebo zavést nové technologie, pomocí kterých se zvýší výstup. Nezaměstnanost je minimální, takže jde především o technologie. Problém spočívá v produktivitě práce, která je příliš nízká, říká tato skupina ekonomů.
Druhá skupina vidí problém na straně slabé poptávky. To znamená, že se obrací k teorii setrvalé stagnace, kterou „oživil“ Lawrence Summers (o teorii jsme psali hned v začátcích našeho časopisu a jak je vidno, jde stále o aktuální téma).
Stárnoucí populace a rostoucí nerovnost vedou k tomu, že úspory jsou vyšší než investice. Úrokové míry se tím snižují, což zase nedává dost prostoru centrálním bankám. Na tomto argumentu něco je, píše autorka. Stačí se podívat na vývoj mezd – když je situace na trhu práce dobrá, proč tedy ve vyspělých zemích radikálně nestoupají hodinové výdělky jako během dřívějších konjunktur? Kdyby byla poptávka po investicích vysoká, pak by se jistě volné prostředky neutrácely za zpětný odkup akcií.
Máme tedy problém nabídky či poptávky?
Asi obojí, ale poptávková strana je silnější, píše Greeneová. Je například jasné, že centrální banky nemůžou nést tíhu celé hospodářské politiky. Fiskální stimul je potřeba. Na nabídkové straně platí, že vlády mohou udělat více pro podporu vědy a výzkumu či rekvalifikaci zaměstnanců, aby se zvýšila produktivita práce.
Veřejné investice také zmohou mnohé: například posílení systému sociálního pojištění by mohlo snížit vysoký sklon k úsporám. A nemusí dojít k navýšení dluhů, vždyť progresivní zdanění může pomoci snížit nerovnost, píše Greeneová.
Ať už jsou vlády na straně nabídky či poptávky, musejí se chopit aktivní role.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.