Financial Times. Transparency International vyzývá Evropskou centrální banku (ECB), aby se stáhla ze záchranných plánů Trojky, píše se v článku britských novin Financial Times.
Podle Transparency International ECB zasáhla do politické aktivity během krize v Eurozóně a měla by se stáhnout z tzv. Trojky – věřitelů, která kromě ní obsahují také MMF a Evropskou komisi.
Revizní zpráva, která byla provedena v součinnosti se zástupci ECB, uvádí, že by ECB samotná měla být podrobena pečlivějšímu dohledu institucí EU, neboť jejím úkolem je cenová stabilita a její mandát byl dotlačen až k „bodu zlomu“ kvůli krizi v Eurozóně.
„Rámec zodpovědnosti ECB není vhodný pro dalekosáhlé politické rozhodování, které učinila Rada guvernérů,“ konstatoval Benjamin Braun, harvardský ekonom.
Zpráva dobře rezonuje s názory několika vlád v Eurozóně, ale kvůli účasti Transparency International má velkou váhu.
Varování přichází v době, kdy ECB více reguluje banky v Eurozóně a pro tento rok připravuje „bail in“ italské banky Monte dei Paschi. A ECB je také stále součástí vyjednávání o řeckém záchranném programu.
Transparency International také navrhla, aby ECB zveřejnila rozhodování a názory a také, aby přestala dozorovat mezinárodní záchranné programy.
ECB má stanoven velmi úzký mandát pro držení cenové stability, což se obvykle chápe jako inflační cíl pod 2 %.
Transparency International také varovala, že „svatosvatá nezávislost“ ECB vedla k „neobvyklé míře volnosti rozhodování“, která se týkala zemí Eurozóny postižených krizí.
Toto rozhodování zahrnovalo také „tajné dopisy“, které banka zaslala irské a španělské vládě a v nichž uvedla, že nákup dluhopisů je jasně podmíněn ekonomickými reformami, a také rozhodnutí odejmout řeckým bankám financování po vítězství Syrizy v roce 2015.
Takovéto příklady ukazují „značné napětí v institucionálním uspořádání, které tvoří základy výjimky ECB z demokratické zodpovědnosti.“
Tato silná role, v níž ECB tlačila na vlády i finanční systémy, se může opakovat jak v dalším programu pro Řecko, tak i v rekapitalizaci italských bank. Italská vláda už koneckonců ostře zkritizovala ECB, když banka zvýšila nutný kapitál pro Monte dei Paschi na 8,8 mld. eur z původního návrhu 5 mld. eur.
Role ECB v záchranných programech se také zpochybňuje již delší dobu. Bývalý guvernér Jean Claude Trichet se v Irsku objevil před parlamentní komisí, ale popřel, že by nařídil vládě, že musí finanční systém zachránit za každou cenu.
Řecko také požádalo, aby jeho dluhopisy byly zahrnuty do programu kvantitativního uvolňování, ale ECB uvedla, že tak neučiní, dokud nebude mít jistotu o udržitelnosti řeckého dluhu.
Zpráva ECB vyzývá, aby nejdříve, než bude na vlády klást požadavky kvůli finanční záchraně, měla souhlas předsedy ministrů financí Eurozóny a předsedy Evropského parlamentu.
Guvernér ECB Mario Draghi zprávu přivítal a uvedl, že „je povinností evropských institucí dále posilovat svou legitimitu jak zvyšováním demokratické zodpovědnosti, tak i naplňováním cílů, které jim byly svěřeny.“
Zpráva také kritizovala roli národních vlád, které „všechny rády utekly před svou zodpovědností a nechaly dělat špinavou práci nikým nezvolené technokraty.“