Podle původních předpokladů měl prezident Bouterse šanci být znovuzvolen. V listopadu byl odsouzen ke 20 letům za vraždu. Parlamentní volby ale nakonec překvapily silným výsledkem opozice.
V Surinamu měl mít Dési Bouterse, odsouzený vrah, pašerák drog, vůdce převratu, muž silné ruky a prezident země v jedné osobě, znovu našlápnuto na úspěšnou kandidaturu na úřad prezidenta této malé jihoamerické země, psala Al Jazeera na začátku týdne. Bouterse má politické charisma a ve věku 74 let má šanci se u moci udržet i po nadcházejících volbách do parlamentu. Předběžné výsledky ale nasvědčují o nečem jiném – o vítězství opoziční strany Pokroková reformí strana.
Právě nově zvolený parlament by měl v srpnu rozhodnout, kdo bude prezidentem země na další období. Bouterseho Národní demokratická strana se měla těšit podpory mezi nejchudšími v Surinamu, neboť měli pocit, že Bouterse si jich jako první politik vůbec všiml. Příznivci strany rozdělují mezi nejchudší potravinové balíčky, což poněkud umenšuje jejich ekonomické problémy. Bouterse je také spojován s objevením ropných nalezišť na pobřeží Surinamu.
Podle průzkumů před volbami 25. května se ale posílení podpory týká i hlavní opoziční strany – Pokrokové reformní strany, která tvrdila, že tyto volby jsou poslední šancí země, Bouterse už nesmí být prezidentem. Surinamská opozice je ale celkově rozdrobena na několik desítek stran. Velký počet voličů byl před pondělními volbami nerozhodnutý. Opozice má obavy, že kvůli pandemii koronaviru nebude v zemi dost zahraničních volebních pozorovatelů, Bouterseovi prý měl také pomoct zákaz masových shromáždění.
Dési Bouterse se k moci v Surinamu dostal poprvé v roce 1980 díky puči a zemi vládnul sedm let. V roce 1982 došlo k zavraždění 15 jeho politických oponentů. V minulém roce byl Bouterse soudem uznán vinným z vraždy a odsouzen ke 20 letům. Bouterse se odvolal a zatčen nebyl. V Nizozemsku zase Bouterse čelí trestu 11 let odnětí svobody za pašování drog.
Bouterseho syn Dino je toho času v americkém vězení, kde si odpykává 16letý trest za pašování drog a obvinění spojené s podporou hnutí Hizballáh.
Dési Bouterse po sedmi letech u moci odešel a založil politickou stranu. V roce 2010 vyhrál demokratické volby a úspěch opakoval v roce 2015.
V posledních letech surinamská ekonomika zažívala krizi. Dřevo, zlato a ropa jsou hlavními a nedostačujícími zdroji vládních příjmů. Kritici hovoří o korupci a špatném řízení jako problémech místní ekonomiky. Surinam ale získal podporu Číny v rozsahu stovek milionů dolarů v půjčkách na stavbu mostů, silnic a nemocnic i nového letiště.
Národní shromáždění, surinamský parlament, má 51 členů, kteří by měli prezidenta zvolit v srpnu letošního roku. V Surinamu platí omezení kvůli nemoci COVID-19, zatím zde bylo zjištěno 11 nemocných a jedno úmrtí.
Surinam je bývalou (do roku 1975) nizozemskou kolonií, leží na severu jihoamerického kontinentu, na pobřeží Atlantického oceánu mezi Guyanou a Francouzskou Guyanou. Žije zde něco přes 566 tisíc obyvatel.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.