Nezvládnutí pandemie ve Spojených státech odráží izolační mentalitu a víru v americkou výjimečnost, která má svou temnou stránku: aroganci, úzkoprsost a ignoranci.
V úvodu článek zdravotního experta Jeremy Konyndyka porovnává odlišné přístupy k epidemii v Jižní Koreji a v USA. Obě země hlásily prvního pacienta s nemocí COVID-19 již 20. ledna 2020. Ovšem průběh epidemie, kterou tyto země procházejí, se radikálně liší. V případě USA v pátém měsíci pandemie dosáhl počet nemocných i počet zemřelých světových rekordů. Krize v USA ničí ekonomiku, 40 milionů pracovníků je oficiálně nezaměstnaných. Nemoc se rychle šíří i na americký venkov, řádí v místech jako jsou továrny na balení masa nebo v sociálních domovech. Ve srovnání s Koreou neprovádějí USA odpovídající počet testů ani stopování (tracking) nemoci. Jak mohlo v nejbohatší zemi světa dojít k takovému výbuchu nemoci? USA si zvykly vidět se na špici světa. Jak to, že nyní tak zaostávají za jinými zeměmi? Dokonce i země jako Itálie a Španělsko, které nemoc zasáhla dramaticky, dokázaly pandemii dostat pod kontrolu rychleji než USA.
Víra ve výjimečnost versus virus
Podle autora článku je zdrojem tohoto selhání americká politika a kultura, která je značně izolacionistická. Americký pocit výjimečnosti a víra, že Spojené státy jsou mezi jinými zeměmi unikátní, oslepily lídry země i některé její občany. Obrácenou stranou amerického excepcionalismu je totiž arogance, úzkoprsost a ignorance vůči ostatnímu světu, cituje Konyndyk amerického historika Erica Ponera. Za tuto mentalitu nyní USA platí životy mnoha lidí.
Trumpova „Amerika na prvním místě“ je vyjádřením víry v americkou výjimečnost a neomezuje se jen na Bílý dům. Víra ve vlastní výjimečnost prochází skrz naskrz celou americkou politikou a společností a vysvětluje americké selhání v boji s nemocí.
Když se na začátku jara virus šířil v Číně, Jižní Koreji a pak v Itálii, USA se oddaly magickému myšlení a na nemoc se opravdu připravovalo jen pár institucí. Prezident a další představitelé vlády v lednu i v únoru opakovali mantru o tom, že riziko šíření nemoci do Spojených států je minimální, takže USA se i díky Trumpově rétorice („jsme připraveni“) na epidemii doma nepřipravovaly.
Přitom neexistovalo dost racionálních důvodů domnívat se, že virus, který přetížil zdravotnictví Číny či Itálie, nezpůsobí problémy i v USA. Wuchan má moderní systém zdravotní péče a promyšlenou kapacitu veřejného zdravotnictví, v severní Itálii zase mají více lůžek i lékařů na obyvatele než v USA. Přes mnohá varování odborníků se v USA k možnosti pandemie přistupovalo laxně, jejich hlasy byly považovány za alarmismus. Je překvapivé, kolik lídrů a institucí realitu nastupující epidemie ignorovalo. Panovala představa, že epidemie se USA nějakým způsobem vyhne.
Pandemie přesto v únoru a březnu 2020 do USA dorazila. Země, které už pandemií procházely, byly příkladem, jak šíření nemoci zpomalit. Čína si podle autora s epidemií poradila dobře, i když je důvodné pochybovat o přesnosti jejích statistik. Podobná taktika jako v Číně – karanténa, stopování či tracking nemoci a izolace nemocných – pomohla i jiným zemím. Důsledné dodržování sociálního odstupu se stalo nástrojem, jak nemoc dostat pod kontrolu. Bylo zde zkrátka dost příkladů, ze kterých se mohli američtí představitelé poučit a přijmout opatření, která jinde v boji s infekcí pomohla.
Opožděná a nedostatečná reakce
Americké úřady ale místo toho váhaly a na konci března toto otálení a opožděná reakce přinesly své „plody“. Federální vláda však pokračovala v bagatelizaci hrozby ještě dlouho v březnu. Výzkumy nyní tvrdí, že dřívější zavedení sociálního distancování by v případě USA znamenalo záchranu desítek tisíc životů.
Spojené státy nereagovaly na pandemii jako jiné země prostřednictvím centrálně řízené robustní odpovědi na krizi. Bílý dům delegoval rozhodnutí o testování na federální státy a testování i zásobování zdravotnickým vybavením nechal napospas soukromému trhu.
Federální podpora byla velmi nedostatečná také v oblasti stopování kontaktů nemocných, které je spolu s testováním klíčem k restartu ekonomiky.
Všechny úkoly boje s nemocí a její prevence padly na bedra federálních států a již tak napjatých místních zdravotnických rozpočtů, píše Konyndyk dále.
Pocit výjimečnosti i nadále utváří americkou reakci na pandemii. Počet nemocných zůstává vysoký, zatímco v jiných srovnatelných zemích se snižuje. Srovnání Itálie, Španělska a USA ukazuje, že pokles nemocnosti COVIDem-19 je v USA mnohem pomalejší (31 %) než v Itálii (84 %) a ve Španělsku (94 %). Propočty jsou provedeny k 85. dnu pandemie v každé z těchto zemí.
Selhání v boji s koronavirem dovedlo Spojené státy do další jedinečné situace: obecně se rozšířil pocit, že jsou nuceny si vybrat mezi likvidací epidemie a obnovením ekonomiky.
Díky laxnímu dodržování karanténních opatření (v posledních dnech navíc zhoršenému protesty, které začaly po zabití George Floyda) a nedostatečnému testování mají nyní Spojené státy mnohem vyšší úroveň šíření nemoci než jiné srovnatelné země. Země nemá dostatek zdravotnického vybavení, testů ani zařízení ke sledování kontaktů, takže je během uvolňování karantény mnohem zranitelnější. Výběr mezi zastavením nemoci a obnovou ekonomiky je ale falešný, varuje dále článek. Jen těžko si lze představit ekonomickou obnovu, když denně umírá skoro 1000 Američanů na nemoc COVID-19 a zranitelné skupiny Američanů se nemohou podílet na životě společnosti, protože nemají dost ochranných prostředků.
Mohlo to být jinak
Mohlo to být všechno jinak, kdyby se americké vedení i americká společnost neodmítly poučit ze zkušenosti jiných zemí. Pro budoucnost to nevěstí nic dobrého, míní autor dále. Místo budování mostů spolupráce se USA navíc rozhodly mosty pálit, když administrativa eskalovala kontraproduktivní spory s Čínou a rozloučila se s členstvím v organizaci WHO.
Tato pandemie není něco, co USA zvládnou samy. Země se musí začít učit ze zkušeností jiných zemí, spolupracovat s nimi na vývoji vakcíny a společně ji poskytnout rozvojovému světu. Všechny tyto kroky jsou zásadní pro záchranu životů Američanů. Všechny vyžadují globálně angažované Spojené státy. Vymanit se ze současné nejistoty nesnesitelně vysoké úmrtnosti a ekonomické stagnace vyžaduje rozejít se s izolacionistickou mentalitou, která považuje Spojené státy za výjimečné a odděluje je od ostatního světa.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.