Mezinárodní sankce se v kontextu pandemie přímo či nepřímo dotýkají i zdravotnického zboží a nástrojů.
Sankce proti zemím se zranitelným zdravotnickým systémem musí být zrušeny, píše Susanne Grabenhorstová z mírové zdravotnické organizace IPPNW. Pandemie nemoci COVID-19 se rozšířila na celý svět. Údaje jednotlivých zemí se liší, ale v některých místech je možné vidět dramatický nárůst případů onemocnění a nemoc ohrožuje lidské zdraví i základnu společenského a hospodářského života. Důsledky pandemie jsou zvláště nebezpečné v zemích, které mají omezené finanční a zdravotní zdroje.
Válka, chudoba, dopady změny klimatu a vykořisťování v rámci neférového ekonomického systému jsou pro země, které mnohdy ztratily vysoký počet zdravotnického personálu, zdrojem utrpení obyvatel. Pokud tyto země současně čelí i mezinárodním sankcím, utrpení se může lehce zvrátit v humanitární katastrofu.
Generální tajemník OSN António Guterres požadoval zrušení sankcí, stejný požadavek obsahovalo i velikonoční poselství papeže Františka. Z OSN se ozývají další varování ohledně dopadů sankcí, zemím, na které jsou uvaleny, je třeba pomoci se zlepšením zdravotních systémů. Cílem má být posílení jejich možnosti zvládnout pandemii nemoci COVID-19.
Všechny vlády, které sankcí využívají jako nástroje zahraniční politiky, by měly okamžitě zrušit ty sankce, které brání v obchodování a financování zdravotnických služeb a materiálů, potravin a základního zboží. Německý poradní orgán pro prevenci civilních krizí 10. června apeloval na německé předsednictví Rady bezpečnosti OSN, které začíná v červenci, aby COVID-19 vrátilo na pořad jednání jako hrozbu pro mír a bezpečnost světa. Navrhuje také zrušení sankcí a otevření hranic sankcionovaných zemí pro humanitární a zdravotní péči.
Země jako Írán, Sýrie, Venezuela a Kuba, ale také Rusko a Čína, dnes čelí sankcím. Jenom EU uvalila sankce na celkem 33 zemí a nestátních entit. Sankce se přímo či nepřímo dotýkají zdravotnického zboží, léků, nástrojů a vybavení, takže ohrožují životy milionů lidí. Uvalovány jsou i sekundární sankce (proti firmám ze třetích zemí, které by se zemí pod sankcemi obchodovaly), což omezuje alternativní dodávky. Negativní důsledky sankcí ještě posiluje právní nejistota, která vede finanční instituce a společnosti k přílišné opatrnosti (tj. opatrnosti i v případech, kdy není nutná).
Faktická blokáda základních léků a zdravotnického materiálu představuje nejen masivní hrozbu pro obyvatele těchto zemí, ale – s ohledem na to, že hranice virus nezastaví – ohrožuje celé lidstvo. Uvalení sankcí navíc brzdí možnosti a příležitosti pro výměnu znalostí a pro společnou, organizovanou akci proti pandemii.
USA i nadále realizují sankce proti Íránu, a dokonce dál ignorují rozsudek Mezinárodního soudního dvora z října 2018, který rozhodl, že se sankce nesmějí týkat vývozu léků, zdravotnického materiálu, potravin a zemědělské produkce. EU se stále nedaří vytvořit mechanismus proti sankční politice USA vůči Íránu. Společnost Instex, kterou pro obchody s Íránem založily Německo, Francie a Británie, zatím provedla jedinou transakci v březnu 2020.
Sankce USA a EU proti Sýrii vedou nejen k zablokování obnovy země, ale také brání zadržení pandemie, zhoršují dodávky potravin do Sýrie a znesnadňují finanční transfery. Podle odhadů OSN nemá 9,3 milionů Syřanů dostatek jídla a v zemi pracují jen asi dvě třetiny nemocnic. 70 % zdravotnického personálu odešlo do ciziny. Přesto USA zavedly proti Sýrii další sankce, které penalizují transakce se syrským státem a mají zablokovat vojenské, stavební a další energetické projekty. Sankce na obchod se zbraněmi jsou správné, sankce v oblasti ekonomické ale situaci v Sýrii jen zhorší.
Sankce rozšířila také EU. Německo, Francie a Velká Británie prohlásily syrskou vládu za jedinou odpovědnou za současnou situaci v zemi. Oblasti Sýrie, které kontroluje Bašár Asad, tak nedostávají evropskou potravinovou a zdravotnickou pomoc. Vyšetření a potrestání zločinů všech stran konfliktu je jistě legitimní, v dané situaci ho ale nelze spojovat s poskytnutím nebo neposkytnutím pomoci.
Článek uvádí i příklad izraelské blokády území Gazy. I zde je situace v oblasti zdravotnictví tváří v tvář pandemii zoufalá a podle varování OSN může v případě propuknutí epidemie vést ke katastrofě.
Pandemie ukazuje, že žijeme ve světě definovaném sítěmi. Jsme na sobě závislí a kontrolovat virus můžeme pouze společně. Sankce proti zemím se zranitelným zdravotním systémem musí být zrušeny. Nelze argumentovat, že řada problémů spojených s pandemií je problémem států samotných, uzavírá článek.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.