Arménský premiér přiznal, že dohoda byla důsledkem analýzy vojenské situace. Protestující napadli parlament a jeho předsedu. Do Karabachu míří ruské modré přilby.
V Arménii došlo po podpisu dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu k protestům, které se kategoricky postavily proti dohodě mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Protesty se konaly kolem budovy arménského parlamentu a do rukou protestujících padl jeho místopředseda Ararat Mirzojan.
Protestující jej během noci na 10. listopadu zbili, oznámil premiér země Nikol Pašinjan, Mirzojan byl zraněn, je mimo ohrožení života a je operován. Střet se odehrál mezi protestujícími a jeho ochrankou: Mirozjan byl v momentě útoku v autě, odkud byl vytažen a zbit. Do rvačky se zapojili také vojáci, kteří jej znovu posadili do auta, ve kterém byly podle dalších informací i děti.
K incidentu došlo v Jerevanu, který protesty zaplavily poté, co premiér země Pašinjan oznámil, že obě strany konfliktu o Náhorní Karabach dostáhly dohody o příměří. Dohoda vyvolala mezi řadou Arménů značnou nespokojenost, protože obsahuje předání části sporných území Ázerbájdžánu. Část protestujících se vydala k budově vlády a požadovala vydání premiéra země, který se tou dobou v budově nenacházel.
Média informovala, že v Jerevanu se v noci k protestu sešlo něco mezi stovkami a několika tisícovkami lidí, kteří v ulicích mimo jiné skandovali „Nepředáme!“ Nadávky mířily na současného premiéra země i na bývalé prezidenty Roberta Kočarjana a Serže Sargsjana. Protestující se dostali až do zasedacího sálu arménského parlamentu. Podle pozorovatelů byla noční atmosféra v ulicích arménského hlavního města velmi napjatá.
Ruský prezident Vladimir Putin, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a arménský premiér Nikol Pašinjan uzavřeli 9. listopadu společné prohlášení o plném příměří v Náhorním Karabachu. Podle dokumentu musí Arménie a Náhorní Karabach Ázerbájdžánu předat do 15. listopadu Kelbadžarský okres, do 20. listopadu Agdamský okres a oblasti, které arménská strana držela v Gazachském okrese, do 1. prosince pak Lačinský okres.
Arménii zůstane 5 km široký Lačinský koridor, který bude zabezpečovat spojení mezi Karabachem a Arménií. Obě strany se také dohodly na příměří, které má platit na současných bojových liniích.
Arménský premiér označil dohodu za bolestivou pro něj i pro národ. Dodal, že dohoda byla uzavřena jako důsledek „hluboké analýzy vojenské situace“. Pašinjan řekl, že v dané situaci se jedná o nejlepší řešení. Později Pašinjan na svém facebookovém účtu dodal, že na uzavření pro Arménii nevýhodné dohody trvali vojáci s ohledem na to, že pokračování bojů by mělo negativní důsledky pro arménskou bojeschopnost.
Ruský prezident podtrhnul, že po příměří zůstanou arménská i ázerbájdžánská strana na dosavadních pozicích a v regionu budou umístěny ruské modré přilby. Baku a Jerevan si vymění zajatce a těla padlých.
Podle informací ruského ministerstva obrany přistálo během úterního rána v Náhorním Karabachu deváté letadlo s ruskými mírovými jednotkami na palubě. Jádrem mírového kontingentu jsou jednotky Ústředního vojenského okruhu. Celkem se jedná o 1 960 vojáků, 90 obrněných transportérů a 380 kusů vybavení. Velení ruských mírových sil je umístěno ve Stěpanakertu, pozorovací stanoviště budou rozmístěna podél kontaktní linie v Karabachu a podél koridoru Lačin. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev řekl, že Turecko a Rusko budou v Karabachu vykonávat mírovou misi společně.
Psali jsme: