Nepodmíněný základní příjem je v Evropě kontroverzním tématem. Občanská iniciativa požaduje, aby se tím Evropská komise zabývala.
Jaké by to bylo, kdyby se už nikdo nemusel starat o svůj příjem? Marwa Fataftaová si za posledních několik týdnů položila tuto otázku mnohokrát. „Myslím, že by prostě zmizelo hodně strachu a stresu,“ říká. Fataftaová přišla do Německa jako palestinská migrantka, vybudovala si existenci v Berlíně a nyní pracuje pro Access Now, organizaci, která bojuje za digitální osobní práva. Informace přinesla německá mutace Deutsche Welle.
Marwa Fataftaová je jednou ze zhruba dvou milionů lidí žijících v Německu, kteří se ucházeli o pilotní projekt základního příjmu. Od jara příštího roku bude 122 z nich dostávat měsíční částku 1200 eur na tři roky. Bezpodmínečně.
Studií chce Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW) a Sdružení Můj základní příjem zjistit, jaké účinky má nepodmíněný základní příjem na naši společnost.
„Tato studie je obrovskou příležitostí převést teoretickou debatu o nepodmíněném základním příjmu, která nás roky provází, do sociální reality,“ říká vedoucí studie Jürgen Schupp z Německého institutu pro ekonomický výzkum. „Chceme zjistit, zda výplata nepodmíněného základního příjmu po delší dobu vede ke statisticky významným změnám v chování a pocitech.“
Kritici základního příjmu se obávají, že většina občanů by pak raději neměla vůbec žádnou práci.
„Kromě toho by základní příjem, který je oddělen od výdělečné činnosti, zmírnil tlak na důsledný boj proti masové nezaměstnanosti,“ říká politolog Christoph Butterwegge. „I kdyby byli nezaměstnaní materiálně lépe chráněni než dříve, problém jejich sociálního vyloučení by přetrvával.“ (Butterwegge je autorem knihy „Grundeinkommen kontrovers“, ukázku najdete zde.)
Bezpodmínečný příjem však může pomoci zmírnit tlak na mnoho životních situací. „Bylo by hezké, kdyby lidé mohli dělat profesionální rozhodnutí ne ze strachu, ale z pozitivního pocitu,“ řekla Fataftaová. „Dělat věci, protože mají význam pro společnost a pro nás – a nehodnotit to jen tržní hodnotou.“
Občanská iniciativa
Myšlenka základního příjmu je diskutována v mnoha evropských zemích. Nyní občanská iniciativa požaduje, aby se tím zabývala Evropská komise. Vyzývá Komisi, aby předložila návrh nepodmíněného základního příjmu v celé EU. To by mělo snížit regionální rozdíly a posílit hospodářskou a sociální soudržnost v Evropě.
Aby byla iniciativa úspěšná, musí ji během jednoho roku podepsat 1 milion voličů EU a současně v 7 zemích nasbírat určitý minimální počet podpisů. Hlasovat je možné zde, lhůta je do 25. září 2021.
Psali jsme:
- Od utopické vize k české realitě aneb Druhé kolo úvah k nepodmíněnému základnímu příjmu
- Destrukce sociálního systému pomocí nepodmíněného základního příjmu?
- Nepodmíněný základní příjem nepotřebujeme. Pět návrhů, jak vyřešit hrozbu technologické nezaměstnanosti
- Občanský příjem: možný a užitečný
- Nepodmíněný základní příjem je slepá ulička
- Nepodmíněný základní příjem, nebo raději nepodmíněné základní zboží?
- Jak dopadl finský experiment se základním příjmem?
- Peníze za nic? Finové shrnují závěry z experimentu s nepodmíněným základním příjmem
- OECD: Nepodmíněný základní příjem by chudobu nesnížil