!A o NZP:  Vzhledem k úvahám v sousedním Německu, uveřejňuje znovu sérií článků, které se tématu nepodmíněného základního příjmu z různých úhlů věnovaly.

!Argument otevírá nový seriál: seriál diskuse o nepodmíněném základním příjmu (NZP). Vzhledem k rychle postupujícím změnám na trhu práce, především s ohledem na zavádění pracovně-úsporných technologií díky robotizaci a automatizaci, se tento návrh setkává se stále větším zájmem. !Argument bude přinášet různé názory na nepodmíněný základní příjem, jako určitý odraz debaty, která již delší dobu probíhá v časopisu Social Europe. Představíme Vám také již připravený návrh na české podmínky. Doufáme, že Vás tato nová rubrika zaujme.

Malcolm Torry, ředitel trustu pro Občanský příjem, diskutuje na stránkách Social Europe o nepodmíněném základním příjmu (NZP). Torry se navrací k časté námitce a sice, že si NZP nemůžeme dovolit.

Tato otázka, píše Torry, je komplexní a nabízí se na ni řada odpovědí. Několik odpovědí by nebylo životaschopných v krátkém či střednědobém časovém úseku, ale mohou být dosažitelné v dlouhodobějším horizontu. Například nové formy zdanění, jako daň z finančních transakcí či daň z hodnoty půdy, vytvoření nových peněz podél linie kvantitativního uvolňování, které provádějí centrální banky.

Žádná z těchto metod by se lehce nezaváděla a pravděpodobnost, že by se zavedla jedna z nich zároveň s NZP je blízká nule.

Snazší metoda financování NZP v krátkém až střednědobém čase by bylo přizpůsobení současných daní a dávek v systému. Ve Velké Británii by takovým opatřením mohlo být snížení nezdanitelného minima u daní z příjmu fyzických osob, přizpůsobení měr příspěvků sociálního pojištění, změna sazeb příjmových daní a odstranění či přizpůsobení současných dávek, které jsou testovány z hlediska současných prostředků. Je zde celá škála možností, i když některé jsou uskutečnitelnější než jiné.

Torry uvádí, že kombinace snížení nezdanitelného minima na nulu a zrušení dávek závislých na příjmech by umožnilo určitou variantu NZP ve Velké Británii zavést. Jenže je vidět, že řada dávek, např. podpora bydlení, podpory na děti a další, mají význam a že nově zavedený NZP by jim sice vykompenzoval odstranění nezdanitelného minima, ale už ne tyto dávky. Takže by tato možná varianta vedla k tomu, že domácnosti by utrpěly ztráty na začátku zavádění NZP. A to není akceptovatelné.

Ponechat dávky a přidat NZP

Takže jedinou možností v krátkodobém a střednědobém horizontu je ponechat dávky a znovu je propočítat na základě toho, že domácnosti budou mít k dispozici NZP a jejich čisté příjmy se změní. A jistě zazní námitky, že takový  krok obětuje onu jednoduchost NZP, která je jednou z hlavních výhod jeho obhájců. Ale to je nedorozumění.

NZP by stále byl radikálně snadný. Byl by placen všem, navzdory jejich příjmu, struktuře domácností, nebo zaměstnaneckého statutu. Byl by to pevný základ, na němž by mohl spočívat každý jednotlivec i domácnost.

Dávky, které by stále některé domácnosti dostávala, by stále ovšem měly komplexní a stigmatizující charakter. Ovšem byly by tu výhody: domácnost by nezažívaly byrokratické šetření, sankce, nejistotu. Takže to, co skutečně je důležité, je počet domácností, které by v případě zavedení NZP už nebyly na dávkách. Kromě toho se dá očekávat, že ty domácnosti, které by dostávaly na dávkách jen pár liber navíc, by se raději rozhodly od dávek odejít a zvýšit svou zaměstnanost. Věděly by,  že i když přidají další hodiny práce nepovede to ke stažení dávek.

Různá řešení

Existuje celá řada studií, např. Institutu pro sociální a ekonomický výzkum, které ukazují, že existují řešení pro NZP. Například pokud se nechají dávky a jen se přepočítají a zvýší se sazby daně z příjmů jen o 3 %, pak vyjde návrh, které je příjmově neutrální. A také může zabránit ztrátám pro nízko-příjmové domácnosti, minimalizovat ztráty pro všechny domácnosti, snížit chudobu, snížit nerovnost, může vytáhnout řadu domácností ze závislosti na dávkách a také snížit průměrné dávky pro domácnosti, které je stále budou dostávat.

To, že takovéto schéma by zároveň snížilo chudobu i nerovnost za nulových nákladů, je argument pro zavedení. A je jím také to, že méně domácností by bylo závislých na dávkách a že by zde byla pevná půda pod nohama pro jednotlivce i domácnosti. Což by znamenalo, že byly učiněny první kroky směrem k daňovému a dávkovému systému, který se hodí na flexibilní trh práce a struktury domácností v 21. století. A také snížení dávek, které jsou testovány na příjem, by znamenalo snížení administrativy, neboť by úleva byla větší než náklady související se zavedením NZP.

Debata o NZP se v posledních letech rychle rozvíjí, od diskuse o výhodách a nevýhodách NZP až k průzkumu uskutečnitelnosti až k návrhům implementace. Jak debata pokračuje, uskutečnitelnost a možné následky schémat budou stále důležitější.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

1.5.2017