Pravým Trumpovým dědicem je jeho ministr zahraničí. Je stejně bezohledný a agresivní, a navíc chytřejší.
Končící ministr zahraničí USA Mike Pompeo nastražil v diplomatickém útoku na Joe Bidena několik politických pastí, jejichž cílem je získat Bílý dům, píše komentátor Guardianu Simon Tisdall.
Podle autora se zraky všech upírají na Donalda Trumpa a jeho „mafii“ z Kapitolu, zatímco Trumpův potenciální dědic „řádí, útočí na citadely, mává vlajkou, rozbíjí porcelán. A nejedná se ani o Donalda Juniora, ani o Ivanku, senátora Teda Cruze nebo snad Mike Pence“.
Mike Pompeo se nemusí jevit jako někdo, kdo by byl vhodným kandidátem na prezidenta. Jenže Trump snížil laťku, píše Tisdall. Pompea nyní nezajímá inaugurace Joe Bidena, zaměřil se už na to, jak porazit jakéhokoliv demokratického kandidáta v roce 2024. Od momentu, kdy Trump prohrál prezidentské volby, chystá podle Tisdallova mínění Pompeo léčky a klade diplomatická minová pole v oblastech globálních konfliktů. Jde mu o to zajistit si svůj vlastní i Trumpův „odkaz“. Ale hlavně mu jde o získání Bílého domu.
Jako ministr zahraničí Pompeo změnil dosavadní politiku, zaujal velmi tvrdé postoje a upevnil svou pozici u „Trumpova zadku“. Ve skutečnosti ale chce Trumpa trumfnout, píše Tisdall. Je stejně bezohledný a agresivní jako Trump, jen není hloupý, což z něj dělá větší hrozbu pro Bidenovo prezidentství, než kdy může být ponížený Trump…
Pompeo projevil politický důvtip – nezapletl se do impeachmentu a místo toho se snažil o určování budoucích politických témat či agend.
Například během uplynulého týdne Pompeo bez jakýchkoliv důkazů prohlásil, že organizace Al-Kajdá má novou základnu v Íránu, přičemž obnovil argumenty americké pravice o „ose zla“ a Íránu. Je to vzkaz Bidenovi: při jednání s Íránem válčete, nejednejte v míru, jinak budete obviněni z rozmazlování teroristů. Tento typ syrové bojovnosti hraje dobře do not křesťanských sionistů a konvertovaných evangelíků, ke kterým se Pompeo hlásí.
Íránem to neskončilo, Pompeo minulý týden svévolně vrátil Kubu na americký seznam teroristických sponzorů. Dalším jeho terčem, a to terčem oblíbeným, byla Čína. Minulý týden opět bezdůvodně popudil Peking posilováním kontaktů s Tchaj-wanem. Z okna vylétly desítky let křehkého diplomatického balancování ve východní Asii.
Podle autorova hodnocení tento Pompeův diplomatický blitzkrieg Bidenovi fatálně svazuje ruce a učiní rozumnou politiku složitější. Trumpův odkaz je negativní – nedosažení severokorejského odzbrojení, zničení jaderné dohody s Íránem, odstoupení od pařížské klimatické dohody, znepřátelení si spojenců, podkopání OSN. Ano, v tomto smyslu Biden musí jednat pozitivně, píše Tisdall dále.
Posledním Pompeovým kouskem byl pokus prosadit normalizaci vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, ten ale padl. Trumpova administrativa zanechává Blízký východ ve větším chaosu, ať už jde o Palestinu, Sýrii, Libanon, Irák, Libyi nebo západní Saharu. Ovšem Pompeo udělá cokoliv, aby tento neúspěch „přepsal“ svým falešným vyprávěním o úspěších.
Nenápadná příprava Pompeovy kandidatury v roce 2024 je podle Tisdalla v plném proudu. Pompeo využívá svůj úřad k tomu, aby pronášel projevy, pořádal slavnostní večeře pro bohaté podporovatele, dvořil se křesťanským skupinám nebo objížděl budoucí volební bojiště.
Toto chování amerického šéfdiplomata nebylo přehlédnuto, takže Pompea nyní prošetřuje jeho vlastní úřad.
Mnozí v zahraničí jsou také ostražití. Poté, co se Pompeo sám pozval do Bruselu, byl ostře odmítnut. Politici EU, kteří snášeli jeho dřívější urážky, mu tak naservírovali odplatu. Neměli na něj čas. Pompeova cesta byla zrušena.
Mnozí v Evropě doufají, že se konečně dočkají, že uvidí Pompeova záda. Bez šance. Pokud si totiž prosadí svou, bude Pompeo dalším Trumpem. Což je varovnou vyhlídkou pro Ameriku i celý svět.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.