Dánská vláda plánuje snížit počet „nezápadních“ rezidentů v obytných oblastech po celé zemi na 30 % nebo méně (a to nejpozději do deseti let) díky řadě přísných imigračních návrhů.
Dánsko je v Evropě už mnoho let jednou ze zemí s nejpřísnější imigrační politikou, což je linie, kterou sleduje předsedkyně vlády Mette Frederiksenová od svého nástupu k moci v červnu 2019. Podle ministra vnitra Kaare Dybvad Beka je podíl cizinců z nezápadních zemí příliš velký, což „zvyšuje riziko růstu paralelní náboženské a kulturní společnosti,“ uvedl ve svém prohlášení.
Návrh zákona „Smíšené sousedství“, který navrhují sociální demokraté, dává obcím právo zřídit „preventivní oblasti“, kde mohou odmítnout pronájem těm, kteří nepocházejí z Dánska, EU, EHP nebo Švýcarska. „Příliš mnoho let jsme zavírali oči před probíhajícím vývojem a jednali jsme, až když integrační problémy zašly daleko,“ uvedl dále Bek.
Obce a bytové organizace podle něj v minulosti včas nezasáhly, protože velké oblasti veřejného bydlení vstoupily do „negativní spirály“. Návrh zákona také dává obcím právo odmítnout pronájem bytu nezaměstnaným nebo osobám se záznamem v rejstříku trestů.
Tím, že návrh upírá neevropským přistěhovalcům právo na veřejné bydlení v některých oblastech, si klade za cíl vytvořit „rozsáhlou a cílenou změnu současného složení obyvatel v mnoha oblastech veřejného bydlení v zemi“.
Vláda rovněž plánuje přestat používat termín „ghetto“ zavedený předchozí vládou k označení obytných oblastí s velkým podílem přistěhovalců, který návrh zákona označuje jako „stigmatizující“, přičemž jej nahradí výrazy „transformační oblast“ a „paralelní společnost“.
V současné době je 15 dánských čtvrtí klasifikováno jako „ghetto“ a 25 dalších je považováno za „rizikové“.