Téměř polovina z 812 zkoumaných měst po celém světě stále nemá plány na přizpůsobení se klimatu, přestože připouští budoucí rizika z nedostatku vody, horka a nemocí.
Mnoho měst postrádá plán boje proti změně klimatu, uvedl ve zprávě think tank CDP. Z jeho studie vyplývá, že 93 % měst (výzkum proběhl v roce 2020) připustilo, že čelí „významným rizikům“, které by mohly ublížit „již zranitelným populacím“.
Lidí ve městech přibývá
Dnes žije 55 % světové populace v městských oblastech, do roku 2050 se očekává nárůst na 68 %. Předpovědi ukazují, že urbanizace (postupný přesun bydlení lidské populace z venkovských do městských oblastí) a celkový růst světové populace by mohly do roku 2050 přivést do městských oblastí další 2,5 miliardy lidí, přičemž téměř 90 % tohoto nárůstu se uskuteční v Asii a Africe.
Mezi nejvíce urbanizované regiony patří Severní Amerika (s 82 % populace žijící v městských oblastech v roce 2018), Latinská Amerika a Karibik (81 %), Evropa (74 %) a Oceánie (68 %). Úroveň urbanizace v Asii se nyní přibližuje 50 %. Naproti tomu Afrika zůstává převážně „venkovská“: 43 % její populace žije v městských oblastech.
Megaměsta
Tokio je největší město na světě s aglomerací 37 milionů obyvatel, následuje Nové Dillí s 29 miliony, Šanghaj s 26 miliony a Mexico City a São Paulo, každé s přibližně 22 miliony obyvatel. Dnes má Káhira, Bombaj, Peking a Dháka téměř 20 milionů obyvatel. Do roku 2020 měl počet obyvatel Tokia klesat, zatímco v Dillí se odhaduje další růst a kolem roku 2028 se stane nejlidnatějším městem na světě.
Předpokládá se, že do roku 2030 bude mít svět 43 megaměst s více než 10 miliony obyvatel, z nichž většina bude v rozvojových regionech. Některé z nejrychleji rostoucích městských aglomerací jsou však města s méně než jedním milionem obyvatel, z nichž mnohá se nacházejí v Asii a Africe. Zatímco jeden z osmi lidí žije ve 33 megaměstech po celém světě, téměř polovina městských obyvatel světa bydlí v mnohem menších osídleních s méně než 500 000 obyvateli.
Aby města přežila a prosperovala, musí být odolná, zdravá a také být spravedlivým místem pro život a práci. Klíčem je příprava a přizpůsobení se změně klimatu, stanovení vědeckých cílů a rychlá dekarbonizace, uvádí se na webu CDP.
Přestože 93 % zkoumaných měst čelí významným klimatickým rizikům, která ohrožují jejich obyvatele a infrastrukturu, v současné době 43 % měst dosud nemá adaptační plán k řešení těchto rizik a udržení populace v bezpečí.
Zásobování vodou a hygiena jsou vysoce ohroženy
Navzdory 3 417 akcím na budování odolnosti, zejména ekologizaci, jako je výsadba stromů, čtvrtina z 812 měst odůvodnila svou nečinnost „rozpočtovým omezením“. Města vzhledem k pandemii COVID-19 zažila „potenciální“ vazby mezi infekcemi a podnebím.
Města budou patřit do roku 2050 k „nejvíce zasaženým“ změnou klimatu. Podle think tanku CDP k nejvíce dotčeným oblastem patří městské dodávky vody, hygiena, veřejné zdraví a biologická rozmanitost. „Pečlivé sledování a řízení tohoto rizika [infekčních nemocí] bude pro města zásadní, aby byli občané v bezpečí před budoucími pandemiemi,“ uvedl CDP.
S více než 80 % globálního HDP vytvářeného ve městech může urbanizace přispět k udržitelnému růstu, pokud je dobře vedena zvýšením produktivity a umožní inovace, uvedla v loňském roce Světová banka.
Rychlost a rozsah urbanizace však přináší výzvy, včetně uspokojení zvýšené poptávky po dostupném bydlení, dobře propojených dopravních systémech a další infrastruktuře, základních službách i pracovních místech, zejména pro téměř jednu miliardu chudých žijících v neformálních osadách, aby byli blízko k příležitostem. Konflikty rostou, což má za následek 60 % násilně vysídlených osob žijících v městských oblastech.
Role měst v boji proti změně klimatu
Města hrají v boji proti změně klimatu stále důležitější roli, protože jejich expozice klimatu a riziku katastrof se s růstem zvyšuje. Téměř půl miliardy obyvatel měst žije v pobřežních oblastech, což zvyšuje jejich zranitelnost vůči bouřkovým vlnám a zvyšování hladiny moře.
Města jsou také v první linii boje proti epidemii a jsou v současné době extrémně testována pandemií COVID-19. To ovlivňuje nejen veřejné zdraví, ale také hospodářství a sociální strukturu.
Především pro města (bohatá i chudá) je pandemie obrovskou výzvou. Opatření přijatá k omezení šíření viru mají obrovský dopad na města kvůli jejich ekonomické struktuře, jejich připravenosti na takovou krizi – zejména stavu jejich systémů veřejného zdraví a poskytování služeb.
Budování měst, která „fungují“ (tj. jsou inkluzivní, zdravá, odolná a udržitelná) vyžaduje intenzivní politickou koordinaci a investiční rozhodování. Národní a místní samosprávy musí hrát důležitou roli při přijímání opatření, při utváření budoucnosti jejich rozvoje a vytváření příležitostí pro všechny.
Psali jsme:
- 60 procent Dubaje se má stát přírodní rezervací
- Globální rizika: Největší hrozbou zůstává změna klimatu
- Zvednutí mořské hladiny by mohlo během dvou generací přemístit milióny lidí
- Klimatická změna posiluje konflikty
- Boj o vodu ve Střední Asii. Co způsobilo pohraniční konflikt mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem?
- Realita poráža aj varovania „alarmistov“
- Změna klimatu podporuje teror a násilí
- Australanům hrozí, že se z nich stanou klimatičtí uprchlíci
- Stoupající hladiny moří a rekordní tání ledu
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.