Nejbohatší země světa se letos zavázaly ukončit veřejnou podporu uhelných elektráren

Tři týdny před summitem v Anglii se země G7 zavázaly „ambiciózním a urychleným úsilím“ snížit své emise CO₂.

Skupina G7, která se skládá z Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojeného království a Spojených států, uvedla, že omezení nárůstu teploty pod 1,5 °C by vyžadovalo „významná opatření všech zemí, zejména hlavní emitující ekonomiky“. K dosažení tohoto cíle se země nejprve zaměří na uhlí, které je podle nich „hlavní příčinou rostoucích teplot“.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) nedávno uvedla, že svět musí „nyní“ opustit jakékoli nové ropné a plynové projekty nad rámec těch, které již byly schváleny, aby do roku 2050 dosáhly uhlíkové neutrality a měly šanci omezit globální oteplování (psali jsme zde).

Mezinárodní investice do uhelných elektráren by tak musely vypršet v roce 2021. To platí také pro projekty v rámci rozvojové pomoci nebo obchodních dohod. Z tohoto pohledu bude přezkoumána vývozní, obchodní a finanční politika.

Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová (SPD) na svém Twitteru uvedla: „Poprvé se všechny země G7 zavázaly ukončit financování uhelných elektráren v zahraničí. Jedná se o důležitý krok vpřed, protože to je jediný způsob, jak můžeme my jako průmyslové země důvěryhodně požádat ostatní, aby nás na této cestě následovali.“

Její stranický kolega, německý ministr financí a kandidát na kancléře, Olaf Scholz navrhuje vytvoření „klimatického klubu“, tedy mezinárodního sdružení zemí, které chtějí stát v čele ochrany klimatu.

„Zatímco mnoho států zintenzivňuje své národní (nebo evropské) úsilí, v současné době neexistuje na mezinárodní úrovni žádný rámec, který by chránil průkopníky politiky v oblasti klimatu před znevýhodněním v mezinárodní konkurenci,“ říká Scholz.

Podle Scholze může mezinárodní klimatický klub toto dilema překonat. Aby se zvýšila motivace pro členství v klimatickém klubu, navrhuje Scholz úzkou technologicko-politickou spolupráci, například při výrobě vodíku.

Většina zemí G7, včetně Německa, se ke klimatickým cílům již zavázala. Zejména Japonsko se tomu však dlouho bránilo, stejně jako USA za bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Díky rozhodné pozici nyní státy primárně vyvíjejí tlak na Čínu.

Obnovitelné zdroje v Číně totiž stále nejsou schopny uspokojit rostoucí poptávku po energiích a na tuto zemi tak připadlo celosvětově celkem 53 % energie z uhlí (psali jsme zde). Čína ovšem příslíbila, že do roku 2025 má podle plánů pocházet 20 % celkové spotřeby energie z nefosilních zdrojů.

Pouze 10 zemí má 67% podíl na světových emisích CO₂. Jedná se o Čínu, USA, Indii, Rusko, Japonsko, Německo, Írán, Jižní Koreu, Indonésii a Saúdskou Arábii (údaje jsou k roku 2019). Zdroj: Statista.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.