Západní sankce asi nepřinesou katastrofu nebo hladomor, na dlouho však zemi vezmou šanci na udržitelný rozvoj.
Hospodářská reakce na vojenskou akci Ruska proti Ukrajině byla rychlá, píše ekonom Konstantin Sonin. Současné ekonomické sankce vyhlášené v únoru 2022 vládami USA, Spojeného království a EU mají jiný účel, než měly dříve uvalené sankce s delší účinností. Jejich použitím se Západ snaží v reálném čase zastavit ruskou vojenskou ofenzívu a bombardování Kyjeva, Charkova a dalších ukrajinských měst. Tyto sankce mají kromě dlouhodobých účinků i přímý a okamžitý efekt. Zmrazení aktiv centrální banky, odříznutí Ruska od systému SWIFT, sankce proti Sberbank a VTB, zastavení letů do Evropy a zrušení leasingových smluv jsou příklady sankcí, které by měly být okamžitě patrné milionům Rusů.
Jaké ale budou dlouhodobé dopady uvalených a připravovaných sankcí, a jak ovlivní ruský hospodářský růst? Odpověď je jednoduchá a kategorická: sankce nedávají Rusku šanci na udržitelný hospodářský rozvoj. Z nedávné historie prostě neexistuje žádný příklad, kdy by se země úspěšně rozvíjela v podobné ekonomické izolaci. Sonin míní, že všechny případy trvalého růstu (Itálie nebo Čína) se odehrávaly na pozadí větší otevřenosti, finanční integrace a mezinárodního obchodu.
Izolacionistické snahy posledních let snadno zastínily výhody, které Rusku po hospodářské katastrofě SSSR před třiceti lety přinesl mezinárodní obchod a integrace do světového hospodářského systému. Během těchto desetiletí země překonala velkou část své zaostalosti – jak v oblasti technologií, tak spotřeby. Reformy, které umožnily vstup zahraničního zboží, technologického pokroku a nových organizačních postupů do země, nebyly snadné, píše Sonin. Určitou výhodou 90. let bylo, že reformátoři pracovali v kontextu hospodářské katastrofy po pádu plánovaného hospodářství. V takové situaci je provádění reforem snazší. V nynějších podmínkách ale bude trvat roky obtížných a bolestivých reforem, než Rusko znovu získá šanci na hospodářský rozvoj. Pokud se ovšem nenaplní ještě tragičtější scénář hospodářské katastrofy podobný tomu z let 1990-1991. Ještě před pár dny bych, píše Sonin, takový scénář označil za nemyslitelný, dnes bych řekl nepravděpodobný, ale mezi „nemyslitelný“ a „nepravděpodobný“ je velký rozdíl.
Sonin dále upozorňuje na dopady sankcí na hodnotu rublu, ruskou centrální banku a celý bankovní sektor. Přesné složení aktiv centrální banky není známo, zablokovaná aktiva v dolarech a eurech tvoří přibližně polovinu z celkové částky 500 miliard dolarů (kromě asi 130-150 miliard dolarů ve zlatě). Nezablokované rezervy jsou sice dostatečné vysoké, aby v tuto chvíli zabránily bankovní panice, nestačí ale na podporu výroby a spotřeby jako v letech 2014-2015.
Pokud místo stažení a uzavření mírové dohody budou boje v ulicích velkých ukrajinských měst pokračovat, míní Sonin dále, může být uvaleno embargo na dovoz ruského plynu a ropy. Tento scénář by sám o sobě a bez dalších politických chyb nemusel vést k hospodářskému kolapsu, pokles životní úrovně a výroby v Rusku však bude vážný. Nenastane sice hladomor, ale zavládne nedostatek základních produktů, budou fronty a oslabí distribuční systém.
Embargo je však extrémní možnost, domnívá se Sonin. Za základní scénář považuje „sovětskou variantu“, která znamená přerušení finančních vazeb se světem, zároveň ale pokračující prodej ropy, plynu a kovů a nákup spotřebního zboží a dovoz technologií přes Čínu a Latinskou Ameriku. V tomto scénáři se životní úroveň také snižuje, ne však tak dramaticky. Dokonce by ani nebylo třeba zakazovat emigraci, protože exodus by se omezil na desítky nebo maximálně stovky tisíc lidí. Sonin se nicméně ptá, zda lze v budoucnu spoléhat na provádění optimální hospodářské politiky, když dosud zjevně nebyly brány v úvahu hospodářské důsledky války?
Možná, že potřeba vést nepopulární válku povede k dalšímu utažení šroubů, což hospodářskou situaci ještě zhorší. Alexandr Lukašenko během jediného roku přivedl podobným způsobem svou zemi k hospodářskému kolapsu a úplné závislosti na vnějším sponzorovi. Rusko ale nemá žádného „vnějšího sponzora“, který by doplnil rozpočet v době, kdy se rozvíjí politická krize. Pokud jde o úvahy ohledně ruských rezerv, je podle Sonina jasné, že je to pro Rusko nechtěná, zbytečná, ničivá a zločinná válka.
Článek publikoval 1. března 2022 web radia Echo Moskvy ještě před tím, než byla tato stanice zlikvidována a web vypnut.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.