Když je Rusko mimo hru, přináší vynucená změna obchodních tras „Jednoho pásma, jedné stezky“ (BRI – Belt and Road Initiative) významnou geopolitickou výhodu pro Baku.
Válka na Ukrajině ohrozila čínské železniční spojení s Evropou, protože většina jeho tras vede přes Rusko. A i kdyby válka brzy skončila, Čína ani Ukrajina by podle analytiků neměly zájem pokračovat v projektech BRI na Ukrajině. „Projekty BRI na Ukrajině jsou v podstatě mimo hru. Ani Čína nemusí mít zájem pokračovat v investicích v zemi s vážně poškozenou ekonomikou,“ řekl americké platformě Voice of America (VOA) Jacob Mardell, výzkumný pracovník pro globální infrastrukturu a čínskou zahraniční politiku na Mercator Institute of Chinese Studies.
Železniční expres Čína-Evropa (China-Europe Railway Express) je tranzitní trasou pro čínský vývoz, i když přepravuje také menší množství zboží z Evropy do čínských měst. Síť má 73 tras, které spojují Čínu s Kazachstánem, Ruskem, Běloruskem, Polskem, Německem, Českou republikou, Francií a Španělskem. „Je velmi pravděpodobné, že ruská izolace ovlivní plány Číny na další rozvoj železnice BRI do Evropy, jejíž velká část vede přes ruskou půdu,“ řekl agentuře VOA Dexter Tiff Roberts, vedoucí pracovník Asijské bezpečnostní iniciativy Atlantické rady.
Kromě stávajících železničních tras má Čína v Evropě několik železničních tras, které jsou ve výstavbě nebo se teprve plánují a které budou rovněž ovlivněny. „Čínské nadšení pro železniční spojení bude muset být prozatím vážně omezeno. Kromě krátkodobého horizontu musí Čína obejít rusko-běloruskou a možná i ukrajinskou geografii,“ uvedl Mohammadbagher Forough, výzkumný pracovník Německého institutu globálních a teritoriálních studií v Hamburku, v článku pro The Diplomat.
Zde se nabízí prostor pro jiné státy, jako např. Ázerbájdžán.
Po plynovodu TAP (Transadriatický plynovod), má nyní Ázerbájdžán možnost zdvojnásobit svou specifickou váhu po vyloučení Ruska kvůli sankcím. Vynucená změna tras mu totiž přináší významný geopolitický bonus.
Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Číny na jižním Kavkaze. V Ázerbájdžánu má v současné době sídlo téměř 200 čínských společností, přičemž Čína investovala do ázerbájdžánské ekonomiky 900 milionů dolarů a Ázerbájdžán naopak investoval do čínské ekonomiky více než 1,7 miliardy dolarů. První nákladní vlak „Qilu“ z Ťiao-čou ve východočínské provincii Šan-tung do Baku má datum 31. ledna 2021. Země se okamžitě přihlásila k BRI, zlepšila své sítě s transkaspickou mezinárodní dopravní cestou, železnicí Baku-Tbilisi-Kars, mezinárodním námořním obchodním přístavem Baku a volnou ekonomickou zónou Alyat.
Dalším ázerbájdžánským projektem, který má usnadnit spojení z Číny a do Číny, je Zangezurský koridor: ze země do autonomní republiky Nachičevan, který prochází Kavkazem, aby zjednodušil obchodní vztahy. K BRI se totiž připojí v době, kdy se vlna sankcí proti Rusku promítne do celé střední Asie.
Objem železniční nákladní dopravy procházející středním koridorem (přes Kazachstán, Ázerbájdžán a Gruzii) se v loňském roce zvýšil o 52 %. Očekává se, že v letošním roce bude tento nárůst ještě vyšší. Avšak trasa spojující Čínu a Evropu přes Kazachstán, Kaspické moře, Ázerbájdžán, Gruzii a dále Turecko nebo Černé moře (v závislosti na cílové destinaci) je ve srovnání s hlavní trasou mnohem méně konkurenceschopná. Je to proto, že mezi nimi jsou moře a sazby jsou stále poměrně vysoké.
Psali jsme:
- Ekonomická síla Ukrajiny klesla na polovinu
- EU hledá alternativu ruského plynu v Ázerbájdžánu
- TAP: Co se odehrávalo na pozadí Transadriatického plynovodu?
- Ázerbájdžán zahajuje dodávky zemního plynu do Evropy plynovodem TAP
- I v roce 2022 bude přetrvávat v dodavatelských řetězcích nejistota
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.