Graf týdne: Ve většině zemí OECD byl růst průměrných mezd pomalejší než inflace. Česká republika je v této disciplíně smutným premiantem.
Makroekonomická zpráva OECD potvrdila, že mzdy sice rostou, ale nezvládají pokrývat rostoucí inflaci, což vede k poklesu reálných mezd a kupní síly.
Válka na Ukrajině je výrazným faktorem zvyšování cen, které se týká především energií. Životní náklady ale rostou celosvětově. Trh práce zůstává nejistý, došlo ke zpřísnění globálních finančních podmínek. Ve většině zemí OECD byl růst průměrných mezd pomalejší než inflace, což snižovalo kupní sílu domácností navzdory vládním opatřením na zmírnění dopadů prudkého růstu cen potravin a energií.
Graf ukazuje, že Švýcarsko je jednou z mála zemí, které se propad reálných mezd zatím nedotknul. Mírný pokles oproti minulému roku (2021) zaznamenali v Belgii, Norsku nebo ve Francii. V USA činí v průměru asi 2 %, ve Velké Británii 2,7 %. Dalších evropských zemí se pokles reálných mezd a kupní síly domácností dotkl silněji – v Německu a Španělsku jde o 4,3, resp. 5,4 %. Nejhorší situace je ve střední Evropě a v Pobaltí, výjimku tvoří Maďarsko, kde se mzdy a kupní sílu ve vztahu k inflaci podařilo udržet v kladných číslech. Na Slovensku se mzdy reálně snížily o 6,1 %, Slovinsko skončilo na druhém nejhorším místě, ovšem nejhorší je situace v České republice. Pokles reálných mezd v zemi se rovná skoro 9 % (8,9 %), ukázala statistika OECD. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi vysvětluje několik faktorů, například rozdíly v expozici vůči inflaci, ale také v opatřeních sociální ochrany.