Trumpova válka s Íránem, kterou prezident zahájil před třemi měsíci, se rychle změnila z údajně „snadného vítězství“ v strategický a ekonomický problém.
Trump opakovaně tvrdil, že USA mají situaci plně pod kontrolou, ale veřejnost i část jeho vlastních podporovatelů nechápe, proč konflikt vůbec začal, a považuje jeho výroky za rozporné s předvolebními sliby, upozorňuje mimo jinéTagesschau.
Írán reaguje přesně tak, jak dlouhodobé americké simulace předpovídaly: útočí na cíle v Perském zálivu a uzavírá Hormuzský průliv. Tím prudce zvyšuje ceny energií a dostává světovou ekonomiku pod tlak. Trump tvrdí, že ho tento vývoj překvapil, a doma čelí rostoucí kritice, protože většina Američanů byla proti válce od samého začátku.
Prezident střídá výhrůžky genocidou, sliby rychlého míru i požadavky na kapitulaci, zatímco útočí na spojence v NATO, kteří se odmítají do konfliktu zapojit. Jeho frustrace je zřejmá: vojenské úspěchy se nemění v politické vítězství a zásoby munice se tenčí. Írán tuto netrpělivost využívá, zdržuje jednání a tím zhoršuje Trumpovu domácí pozici.
Postupně se ukazuje, že íránské vedení vojenský tlak přežilo. Obě strany věří, že mají navrch, a Trump mezitím výrazně snížil své cíle – chce už jen znovu otevřít Hormuzský průliv a vyřešit otázku obohaceného uranu. Írán však podle expertů nejeví ochotu k zásadním ústupkům, takže konec konfliktu je v nedohlednu.
Celý článek najdete zde.