Spolková vláda chce reagovat na výzvy stále nestabilnějšího světového řádu „politikou integrované bezpečnosti“. Za tímto účelem spolkový kabinet nedávno přijal národní bezpečnostní strategii.

Strategie o více než sedmdesáti stranách vychází ze tří „ústředních dimenzí“ bezpečnostní politiky: obrany, odolnosti a udržitelnosti. Oblast obrany zahrnuje podle dokumentu posílení Bundeswehru, civilní obrany a civilní ochrany. Odolnost se týká obrany „našeho svobodného demokratického základního řádu před nelegitimními vlivy zvenčí“. V oblasti udržitelnosti jde o boj proti klimatické krizi, krizi biologické rozmanitosti a ekosystémů, posílení potravinové bezpečnosti a prevenci pandemií, informovala německá Tagesschau.

Podle usnesení by měli všichni aktéři, prostředky a nástroje spolupracovat na posílení bezpečnosti Německa proti vnějším hrozbám. Spolková vláda ve svém dokumentu uvažuje o široké definici bezpečnosti – od národní a alianční obrany přes ochranu technických infrastruktur a kybernetickou a vesmírnou bezpečnost až po surovinovou, energetickou a potravinovou bezpečnost.

Bezpečnostní strategie zmiňuje také civilní obranu a ochranu obyvatelstva, rozvojovou politiku, ochranu před zahraničním vlivem a špionáží a řešení klimatické krize a pandemií. Hovoří se o „integrované bezpečnosti“, na níž mají spolupracovat různé subjekty.

Nejde již jen o obranu a Bundeswehr, „ale o celou škálu naší bezpečnosti“, zdůraznil kancléř Olaf Scholz při prezentaci národní bezpečnostní strategie. Ta zahrnuje jak diplomacii, tak policii, hasiče, agentury technické pomoci, rozvojovou spolupráci, kybernetickou bezpečnost a odolnost dodavatelských řetězců. „Všechny tyto prostředky a nástroje se musí vzájemně propojit a spolupracovat na posílení bezpečnosti naší země,“ řekl kancléř.

Nejednotná odezva

Jak se uvádí na webu Bundestagu, národní bezpečnostní strategie se setkala s rozporuplnými reakcemi odborníků.

Například podle Guntrama Wolffa z Německé rady pro zahraniční vztahy se sice „analýza jasně vyjadřuje k Číně“, ale „chybí odpovědi na zásadní rizika, například v případě konfliktu o Tchaj-wan“.

Pokud jde o financování, „zůstává dokument vágní“ a „zvýšení bezpečnosti bez dodatečných nákladů se zdá být nereálné“, poznamenal politolog Christopher Daase.

Strategie jasně zmiňuje, „že ruská agresivní válka proti Ukrajině je ústřední bezpečnostní výzvou naší doby“. Chybí však závazek k celoevropskému mírovému a bezpečnostnímu uspořádání, které by přesahovalo rámec obrany a odstrašení proti Rusku a dodržovalo zásady KBSE a OBSE, „i když jsou Ruskem pošlapávány“, řekl Daase.

Christian Mölling z Německé rady pro zahraniční vztahy dokument okomentoval slovy: „Neobsahuje žádné mezery, ale v mnoha bodech zůstává nejasný. Strategie například neobsahuje konkrétní vymezení role Německa ve světě: „Jaké jsou ambice této země, čtvrté největší hospodářské mocnosti, jedné z největších politických sil na světě? To se v ní neříká.“