Společnosti provozující sociální média jsou opět pod drobnohledem, tentokrát ve Francii, kde prezident země obviňuje TikTok, Snapchat a další platformy z toho, že přispěly k nepokojům.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek obvinil sociální média z toho, že hrají „významnou roli“ v podpoře napodobování násilných činů, zatímco se země snaží zkrotit protesty a napětí mezi policií a mladými lidmi v zemi. Francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin uvedl, že policie jen ve čtvrtek provedla 917 zatčení. Více než 300 policistů bylo také zraněno při pokusech nepokoje potlačit. Macron, který kromě sociálních sítí obvinil i videohry, prohlásil, že francouzská vláda bude spolupracovat se sociálními sítěmi, aby odstranila „nejcitlivější obsah“ a identifikovala uživatele, kteří „vyzývají k nepokojům nebo zhoršují násilí“. Za problematické je označování i zveřejňování jmen a adres lidí účinkujících v citlivých kauzách, jako je i jméno policisty, který střílel na zabitého mladíka Nahela M.. Jestliže se profesní průkaz takového osoby dostane na internet, může to ohrozit její život i život její rodiny. Během svého pátečního projevu Macron neupřesnil, jaký typ obsahu považuje za „citlivý“, ale řekl, že od platforem sociálních médií očekává „ducha odpovědnosti“. Byly zahájeny rozhovory mezi vládou a platformami sociálních médií, včetně Snapchatu a Twitteru, s cílem urychlit proces odstraňování obsahu podněcujícího k násilí. Francouzská vláda rovněž prosazuje identifikaci osob, které výzvy k násilí zveřejňují. Darmanin uvedl, že na setkání se sociálními sítěmi vyslovil varování, že se nemohou nechat využívat jako kanál pro výzvy k násilí. „Byly velmi vstřícné,“ uvedl poté. Francouzské orgány podle něj poskytnou společnostem provozujícím sociální sítě „co nejvíce informací“, aby na oplátku získaly totožnost lidí, kteří podněcují k násilí. Úřady plánují „stíhat každou osobu, která tyto sociální sítě využívá k páchání násilných činů“. Dodal také, že země přijme „všechna nezbytná opatření, pokud se dozvíme, že sociální sítě, ať už jsou to kdokoli, nerespektují zákony“.
Francie má zákon proti kybernetickému obtěžování. Online vyhrožování trestnými činy, jako je znásilnění a vražda, a online urážky zde mohou být stíhány, ve skutečnosti se toto však děje velmi vzácně. V roce 2020 schválil parlament země návrh zákona, který by přiměl platformy a vyhledávače odstranit zakázaný obsah do 24 hodin. O rok později francouzský soud odsoudil 11 ze 13 osob obviněných z obtěžování a vyhrožování teenagerce, která v online příspěvku ostře kritizovala islám. Obviněni však byli pouze ti, které se podařilo vypátrat. Rachel Racusenová, mluvčí Snapchatu, jedné z platforem sociálních médií, kterou Macron obvinil, že přispěla k nepokojům, uvedla, že tato platforma od úterý posílila moderování, aby odhalila obsah související s nepokoji ve Francii a reagovala na něj. „Násilí má zničující následky a v jakékoli části Snapchatu netolerujeme obsah, který podporuje nebo podněcuje k nenávisti nebo násilnému chování“. „Tento typ obsahu proaktivně moderujeme, a když ho najdeme, odstraníme ho a podnikneme příslušné kroky. Obsah, který věcně informuje o situaci, povolujeme.“ Mnohé z ostatních platforem však mlčí. TikTok ani Meta, která vlastní Facebook a Instagram, v pátek na žádost o komentář bezprostředně neodpověděly. Twitter odpověděl pouze automatickou odpovědí s emoji hovínka (takto odpovídá tisku běžně).
Platformy sociálních médií, jako jsou TikTok, Snapchat a Twitter, lidi vyzývající k násilí hlídají, protože takové výzvy mohou být v rozporu s jejich zásadami. Některé materiály zveřejněné na svých platformách však odstraňují i proto, aby vyhověly místním zákonům a vládním požadavkům v zemích, z nichž některé mohou být kontroverzní. Nedávným příkladem bylo květnové rozhodnutí Twitteru cenzurovat před prezidentskými volbami v Turecku příspěvky kritické ke stávajícímu prezidentovi. Snapchat na svých webových stránkách uvádí, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení a vládními agenturami, aby splnil „platné žádosti“ o informace, které mohou pomoci při vyšetřování. Společnost dostává mnoho žádostí celoročně. Její poslední zpráva o transparentnosti za druhé pololetí roku 2022 ukázala, že nejvíce žádostí obdržela od vlády USA, následovala Velká Británie, Kanada a Německo. Úředníci ve Francii pak podali 100 mimořádných žádostí o informace o uživatelích, které zahrnují některé identifikátory účtů, jako je e-mailová adresa a telefonní číslo. Společnost uvedla, že v 54 % těchto žádostí předložila „některé údaje“.
Zpráva o transparentnosti společnosti TikTok ve stejném období ukázala, že od francouzské vlády dostala mnohem méně žádostí – méně než 20. U 86 % těchto žádostí odstranila nebo omezila obsah – nebo účty. Hany Farid, odborník na digitální forenzní analýzu z Kalifornské univerzity v Berkeley, který v lednu odstoupil z funkce poradce TikToku pro obsah v USA, uvedl, že pokud vláda požádá o odstranění konkrétního obsahu, protože porušuje místní zákony, většina platforem jí vyhoví. Dodal však, že proveditelnost žádostí závisí také na platformě, stejně jako na rozsahu a zdůvodnění požadavku. Pokud vláda „požádá o rozsáhlé stažení desítek tisíc kusů obsahu, může se to setkat s větším odporem,“ tvrdí Farid. Emma Llansóová, ředitelka projektu Centra pro demokracii a technologie pro svobodu projevu, říká, že ačkoli je vhodné, aby online služby odstraňovaly projevy, které oprávněně podněcují k násilí, měly by postupovat opatrně, zejména pokud jde o požadavky, které mohou být rozsáhlé a příliš široké. Během vášnivých politických debat a veřejných protestů mohou podle Llansóové lidé používat velmi ostré výrazy nebo „používat narážky na násilí“, aniž by měli v úmyslu skutečně podněcovat k násilí nebo páchat násilné činy. „Mladí lidé ve Francii nyní protestují proti státnímu násilí, což je zásadní druh politické aktivity,“ konstatuje Llansóová. „A tak to, jak v tuto chvíli reagují společnosti provozující sociální média, má skutečný vliv na to, aby lidé mohli najít svůj politický hlas. Je to neuvěřitelně obtížně stanovitelná hranice.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.