Financial Times. Prodeje v Asii mají navýšit nová pracovní místa a snížit deficit, píší o plánech amerického prezidenta Financial Times.
Donald Trump plánuje prudký obrat v americké energetické politice, chce použít export zkapalnělého zemního plynu (LNG) jako nástroj obchodní politiky. Uchází se o Čínu a další části Asie, a tím chce snížit deficit a vytvořit nová pracovní místa.
LNG je tedy pro něj i exportní položkou, nejen geopolitickou zbraní proti Rusku jako pro jeho předchůdce. Očekává se např., že Trumpova návštěva ve Varšavě před summitem G20, bude jistě spojena s pochvalou první dodávky LNG do Polska.
Hlavní je ovšem čínský trh, od exportu LNG se očekává snížení amerického obchodního deficitu s Čínou. Nyní se v USA stavějí terminály v hodnotě mnoha miliard dolarů.
Američané jsou ve výhodné pozici díky tzv. břidličné revoluci. Čína se ovšem obávala sporů o energetickou politiku v Bílém domě a hledala proto možné cesty ujištění, že exporty se skutečně materializují. USA prý budou cílit také na Japonsko a Indii.
Obamův postoj vůči zemnímu plynu byl údajně ambivalentní, což energetické firmy frustrovalo. Trump se ovšem o ekologické argumenty, na rozdíl od Obamy, nestará.
Je pravda, že LNG smlouvy se uzavírají mezi soukromými subjekty. Ale vláda může trh ovlivnit, např. tím, že zjednoduší schvalování exportních projektů, zatímco globálně zajistí americkým firmám podporu.
Trump sice chce více LNG, ale analytikové tvrdí, že hlavním limitem je nadbytek na globálním trhu. Tomu dominuje Katar, Austrálie, Malajsie a Nigérie. Očekává se, že trh bude přezásoben až do let 2022-2023.
Je zde i Obamův vliv jako LNG zbraně proti Rusku. Dodávka do Polska to ukazuje a podle amerických představitelů je jasné, že východní Evropa si přeje americký plyn, aby diverzifikovala dodávky.