Financial Times. Dohoda typu „auta za sýr“ – EU a Japonsko tvoří spolu 19 % světového produktu. EU a Japonsko neskrývají optimismus ohledně nové obchodní dohody. Dohromady tvoří 19 % světového produktu a 38 % exportu zboží. Abe už se dal slyšet, že půjde o „největší, svobodnou, průmyslovou ekonomickou zónu.“ A pozadu nezůstala ani EU se „vznikem nejdůležitější bilaterální dohody, kterou kdy uzavřela.“
Dohoda dosažená po čtyřech letech vyjednávání zahrnuje snížení cel, kooperaci u standardů a regulací a otevření trhů s veřejnými zakázkami. Nyní budou firmy analyzovat, jak na ně dohoda dopadne. No a vyjednavači budou „v podstatě“ dohodu měnit ve skutečný kompletní text.
Dohodě se říká „auta za sýr.“ Má to svůj důvod. Pro EU bylo cílem snížit japonská cla na evropské maso, víno a mléčné výrobky. A zase Japonsko chtělo ukončit cla na automobilový průmysl. Což je důležité, protože EU je největším importérem aut na světě.
Jedná se o postupné snižování cel na automobily, naopak evropští zemědělci budou mít nižší cla (a některá jsou dnes vysoká např. 30-40 % u sýrů). A až začne dohoda platit, tak cla spadnou buď rovnou na nulu, některá ale budou postupně snižována 15 let. A u citlivých produktů bude aplikováno nulové clo jen do určitého objemu importu.
Co se zboží týká, je dohoda důležitější pro Japonsko, které posílá do EU desetinu svých vývozů.
Evropští zpracovatelé ovšem vyjadřovali obavy, že dohoda bude jednosměrně výhodná pro japonský automobilový průmysl. Brusel ale tvrdí, že harmonizace standardů jim umožní prodat víc i v Japonsku.
Abe dohodu interpretuje jako „hlavní pilíř ekonomického růstu pod tzv. abenomikou.“ Pro Abeho je tedy dohoda cestou, jak zreformovat japonské zemědělství. Také doufá, že by dohoda mohla oživit TPP, z něhož ovšem USA stáhl Trump. A EU vnímá dohodu jako cestu, jak se vrátit k dohodám tohoto typu, po blížícím se debaklu s CETA, který byl jen tak tak odvrácen.
Je tu ovšem stále citlivá otázka ochrany investorů, tedy využití doložky ISDS. Doložka umožňující nadnárodním firmám žalovat státy je trnem v oku těm, kteří upozorňují na porušování ekologických a sociálních standardů.
Brusel ji odmítá, ale Tokyo zase nechce „alternativní investiční soudy.“ Jedna z možností je, že se toto téma z dohody vynechá úplně