Až do konce věřili, že získají relativní, ne-li absolutní většinu. Ve druhém kole předčasných parlamentních voleb však očekávaných výsledků nedosáhli. Pro „LePenisty“ nastal čas bilancovat.
Naděje Národního sdružení (Rassemblement national, RN) na získání absolutní většiny a dosazení jeho předsedy Jordana Bardella do Matignonu nebo alespoň na získání relativní většiny narazily ve druhém kole parlamentních voleb. RN, krajně pravicová strana, jejíž hlavní tváří je Marine le Pen, po prvním kole vedla ve 297 z 577 volebních okrsků, aby se ve finále se co do počtu mandátů nakonec dostala až na třetí místo – za Novou lidovou frontu a prezidentský tábor Obnova. Výsledky LePenistů by se daly považovat za úspěch – původní počet 88 poslanců se spolu s Ciottistickými (Les Républicans) spojenci dostal na 143. Tento nárůst však zdaleka nedosahuje hranice 289 poslanců potřebné k vytvoření absolutní většiny. Jak je toto možné, když většina průzkumů ukazovala jako jasného vítěze Národní sdružení? „Vždycky děláme chyby a já jsem nějaké udělal. Přijímám svůj díl odpovědnosti jak za vítězství v evropských volbách, tak za včerejší porážku,“ kál se mladý předseda strany Jordan Bardella v pondělí 8. července před ústředím své strany. Sama šéfová však rozhodně nehází flintu do žita. Mám příliš mnoho zkušeností na to, abych byla zklamaná z výsledku, kdy jsme zdvojnásobili počet svých poslanců,“ řekla Marine Le Penová večer po vyhlášení výsledků. Mezi prezidentskými volbami v letech 2017 a 2022 získala její strana 7,55 procentního bodu. Ve volbách do Evropského parlamentu se Jordan Bardella dostal na první místo se ziskem 31,37 % hlasů s velkým náskokem před Macronistickou listinou Valérie Hayerové, která skončila druhá se ziskem 14,6 %. V prvním kole parlamentních voleb získala RN a její spojenci v celé zemi více než 10 milionů hlasů.
„Strana Marine Le Penové se určitě stala strukturující silou našeho politického systému,“ tvrdí Bruno Cautrès, politolog z Cevipofu. „Ale v praxi je její schopnost prosadit své myšlenky, přesvědčit ostatní síly, sjednotit se kolem nich a uzavírat spojenectví stále příliš slabá.“ Simon Persico, politolog a profesor na Sciences Po Grenoble se domnívá, že voliči stranu Le Penové stále vnímají jako nebezpečnou a jsou ochotni mobilizovat pro kandidáty, kteří jsou velmi vzdáleni jejich preferencím. V druhém kole se proto sešikovali zástupci mnohých stran, aby Národní sdružení vyšachovali a vytvořili tzv. „republikánskou frontu“ (uskupení stran mající za cíl vyšachovat krajní pravici), která byla silnější, než se očekávalo. Nebylo to poprvé, kdy byl použit tento postup. Více než 200 kvalifikovaných kandidátů se rozhodlo odstoupit, aby zastavili krajní pravici a voliči je následovali: z 215 volebních okrsků, kde bylo zaznamenáno odstoupení, jich podle sčítání France info 173 zaznamenalo porážku kandidáta LePenistů. „Odstoupení a výzvy k hlasování nebo zablokování hlasování zafungovaly,“ poznamenala osoba blízká Jordanu Bardellovi. Ten odsoudil „nepřirozené politické aliance“ a „nebezpečné volební dohody“. Vincent Thibault, ředitel názorového poradenství společnosti Elabe, vysvětlil, že „republikánská fronta“ byla v týdnu mezi oběma koly vyloženě „reaktivována ze dne na den“, zejména díky polemikám týkajícím se některých kandidátů Národního sdružení přenášených v médiích.
Marine Le Pen se nevzdává a nadále se pragmaticky snaží přesvědčit veřejnost o kvalitách své strany, jednak tím, že projevila ochotu hlasovat pro jakýkoli zákon, „pokud půjde správným směrem“ a zároveň též vyzvala všechny poslance RN ve volebním obvodě, aby se účastnili většiny místních akcí a vybudovali si co nejširší síť příznivců. Právě nepřipravenost a váhavost v některých místních debatách, odsouzení incidentu s braním rukojmí, rasistické, klimaticky skeptické, konspirační a antisemitské výroky považuje Jordan Bardella za možné příčiny nižší přízně. Marine Le Penová tyto kandidáty považuje za černé ovce. „Musíme být lepší. Musíme dál pracovat na školení lidí“, dodává poradce předsedkyně strany. Dalším stínem je vymezení stranického programu. V otázkách dvojího občanství, důchodové reformy, evropských institucí totiž panují nejasnosti, které narušily kampaň krajní pravice. I přes realitu volební prohry je nicméně třeba přijmout fakte, že krajní pravice zažívá největší náskok v mocenské aréně a v druhém kole voleb se stala největší stranou v Národním shromáždění. A více než 10 milionů voličů jí v prvním kole dalo svůj hlas. „Příběh ještě neskončil. Teprve začal,“ říká člověk blízký Marine Le Penové.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.