Umělá inteligenci není v Číně vnímána jen jako nástroj hospodářské politiky a zdroj inovací.
Ambiciózní cíl Číny stát se do roku 2030 světovým lídrem v oblasti umělé inteligence (UI) ji na světovém technologickém poli odlišuje, píše Šao-jü Jüan na stránkách Asia Times. Na rozdíl od USA, které se zaměřují na inovace, je čínská strategie zaměřena spíše na přizpůsobení existujících technologií tak, aby sloužily státním cílům. Zatímco USA jsou lídrem v oblasti výzkumu a inovací umělé inteligence, čínský přístup je centralizovaný a řízený státem a zaměřuje se na podporu vládních iniciativ, jako je sociální kontrola a ekonomické plánování. USA se soustředí na komerční aplikace s konkurenčními zájmy v rámci decentralizované sítě institucí a společností, míní autor.
Čínská strategie v oblasti umělé inteligence se zaměřuje na integraci technologie pro ideologickou kontrolu v rámci vlády. Klíčovým příkladem je chatbot Süe Si (Xue Xi), vytvořený univerzitou v Čching-chua. Na rozdíl od západní umělé inteligence je Süe Si vyškolen na „myšlenkách Si Ťin-pchinga“, aby uživatele indoktrinoval ideologií komunistické strany. Podobné sledovací systémy AI, jako je rozpoznávání obličejů v Sin-ťiangu, udržují kontrolu nad ujgurským obyvatelstvem. Čína vyniká spíše v nasazování UI v souladu se svými ideologickými cíli a udržováním společenského pořádku než ve vytváření nových technologií.
Strategie Číny v oblasti umělé inteligence je pro její ekonomické cíle klíčová, protože technologie jsou v době zpomalování ekonomiky považovány za klíčovou hnací sílu růstu. Umělá inteligence je hojně využívána v odvětvích, jako je výroba a logistika, aby se zvýšila efektivita a udržela konkurenceschopnost čínského dodavatelského řetězce ve světě. Například společnosti jako Alibaba mají logistické platformy poháněné umělou inteligencí pro optimalizaci dodávek a skladových operací. Autor ale také dodává, že systém sociálního kreditu v zemi, který hodnotí chování občanů, se spoléhá na UI při monitorování a analýze obrovského množství dat. S rostoucí integrací UI by mohla posílit státní kontrolu a upřednostnit státní dohled před osobní autonomií.
Čína vyváží technologie umělé inteligence do zahraničí, aby zvýšila svůj vliv, zejména v rozvojových zemích. Prostřednictvím iniciativ, jako je Pásmo a cesta, poskytují společnosti jako Huawei a ZTE dohledové systémy vládám v Africe, jihovýchodní Asii a Latinské Americe. Tato strategie zahrnuje zavádění systémů rozpoznávání obličejů v zemích, jako je Zimbabwe, což ovšem vyvolává obavy ze sledování politických aktivistů. Čínský vývoz umělé inteligence není jen o podílu na trhu, ale také o propagaci autoritářské vlády jako alternativy k západní demokracii, tvrdí dále autor.
Čína hluboce integruje své vojenské aspirace a technologii umělé inteligence. Čínská armáda investuje do autonomních systémů řízených umělou inteligencí, jako jsou bezpilotní letouny a roboti, které jsou přizpůsobeny jejím strategickým potřebám. V Jihočínském moři Čína využívá UI v námořních operacích s autonomními ponorkami a sledovacími drony ke sledování zahraničních vojenských aktivit. Tato promyšlená strategie přizpůsobování stávajících technologií UI pro konkrétní geopolitické cíle Čínu odlišuje. Článek dochází k tomu, že se Čína spíše než na pouhé inovace zaměřuje na zvládnutí a využití technologií ke změně globální mocenské dynamiky prostřednictvím vojenského pokroku a strategických aplikací.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.