Veronika Sušová-Salminen se ve své glose ohlédla za letošní oficiální připomínkou okupace Československa 21. srpna.
Letošnímu výročí 21. srpna se opět dostalo patřičné pozornosti současné české vlády a establishmentu. Jako obvykle bylo výročí vykládáno od konce, tj. od okupace vojsky varšavské smlouvy. Obrodný proces, reforma a demokratizace státního socialismu a vůbec velmi levicový étos pražského jara se do oficiálního vyprávění tradičně nedostal (a hned tak nedostane). Výročí se letos připomínalo pod heslem „Běž domů, Ivane“ a stalo se především legitimizačním nástrojem bezpodmínečné a emotivní podpory Ukrajiny a místy až necivilizovaného odporu vůči všemu ruskému. Zdá se nicméně, že dnešní česká politika vůbec stojí na napravování něčeho, co se stalo před více než půl stoletím či na „zabraňování“ něčemu, co se stalo v minulosti. Nejde tu ani o nějaké vyrovnání s minulostí. I když se často skloňuje, nikdo o ně nemá zájem, znamenalo by totiž dojít ke katarzi. Je tomu tak hlavně proto, že kapitalistický nebo tržní dnešek má být pozitivním popřením negativní doby státního socialismu. Národní trauma z okupace v roce 1968 sahá velmi hluboko a čeští politici nemají problém ho umně využívat a také dále posilovat. I když jejich motivy rozhodně nejsou historické, naopak, jsou zcela současné.
Veřejný prostor letos zaplavila nejrůznější vyjádření předních politiků. Český prezident nevidí rozdíl mezi současným kapitalistickým a konzervativním Ruskem a Sovětským svazem. Odvolal se přitom na „podstatu“ a na „historické paralely“. Povrchnost ideologiím a ideologům nejen svědčí, je jejich druhým já. Premiér České republiky se zase vyjádřil v tom smyslu, že „svoboda není samozřejmá“. Navíc ale Petr Fiala, za jehož vlády došlo k hned několika případům neo-normalizačních praktik vůči lidem s jinými názory, vzýval politickou pluralitu a bral si „poučení“ (sic!) z normalizace. Pokrytectví je ostatně hlavní politickou “strategií” současné vlády. Fiala pronesl svoje slova krátce poté, co nový výzkum veřejného mínění ukazuje, že 58 % dotázaných v ČR míní, že „Lidé jako já si dnes musí dávat pozor na to, co veřejně říkají, aby se nedostali do problémů s policií“ a 52 % potom míní, že „Lidé jako já si dnes musí dávat pozor na to, co veřejně říkají, aby se nedostali do problémů se zaměstnavatelem.“ Ale nevadí. Český premiér znovu v roce 2024 bojuje za nesamozřejmou svobodu a proti sovětským okupantům. Oslavy vyvrcholily vládním promítáním filmu Vlny, který členové establishmentu vynesli do nebes a která finančně podpořil český kapitál. Film patří k dalším z těch, co se za poslední tři dekády snaží kriticky obracet do minulosti hlavně proto, abychom se nemuseli kriticky dívat na naši současnost.
Při takovém kritickém pohledu na minulost a věčných současných zápasech o minulost pak mnoha lidem lehce unikne, že vládní ODS trvá na dalším oslabení práv pracujících, tj. lidí (většiny), kteří jsou zaměstnanci a pracují podle zaměstnaneckých pracovních smluv. ODS chce prosadit, aby se v Česku mohlo vyhazovat z práce bez udání důvodu („flexibilně“), a to navzdory odporu koaličních partnerů. Mnoha lidem tak zřejmě má uniknout i způsob, jakým současná vláda zvládla digitalizaci stavebního řízení, a to navzdory tomu, že ji měl na starost politik ze strany, která z digitalizace udělala svoji vlajkovou loď. Lidé si pak třeba ani nevšimnou, že podfinancovaným vysokým školám budou znovu chybět peníze, ačkoliv současný předseda vlády má pro budoucnost „plán“ udělat z Česka křižovatku vzdělanosti. Pod heslem „Běž domů, Ivane“ mají lidé zřejmě zapomenout, že české ekonomice se opravdu nedaří a současná vláda za tři roky neukázala snad jediný nápad, jak situaci pořádně řešit ad hoc, krátkodobě a samozřejmě i dlouhodobě a strategicky. Nechala vlastní voliče, občany i český byznys, aby si se situací tak nějak poradili sami. Tedy pokud k takovým vládním řešením nepočítáme třeba právě novelu pracovní legislativy, která svým vyhazovem bez udání důvodu Česko pevně ukotví ve třetím světě. Možná, že to je přesně to, co měl premiér a předseda ODS na mysli, když při připomínce 21. srpna mluvil o našem ukotvení v západním světě?