Jiří Málek zhodnotil ve větším detailu výsledky spolkových voleb v Sasku a Durynsku z pohledu strukturálních změn ve společnosti a v německé levici.
Je dnes téměř povinnost, těch, kdo se považují za levičáky, komentovat situaci ve východním Německu po posledních zemských volbách. Je ale trochu zvláštní, že i ti, kdo jsou „vlevo“ se spíše zaměřují na letošní módní ikonu této oblasti Alternativu pro Německo (AfD). Daleko méně se již dozvíme, jak je hodnocena minulost, pozice a volební výsledky těch sil, které jsou okolím řazeny do levice nebo které se k levici viditelně hlásí. Abychom se vyhnuli zbytečné diskusi, „co je to levice“ a kdo je autentický „levičák“, berme to tak, že pokud se veřejností a médii něco označuje jako levice, pak je to pro tento text „levice“. A v našem případě je to hlavně Die Linke (ta má pro jistotu i v německém názvu, takže je to téměř nezpochybnitelné). Druhým obecně uznávaným levicovým subjektem je „Aliance Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost“ (toto je oficiální název, sice dlouhý, ale nic neříká o levicovosti nebo nelevicovosti). Proto si pomozme moudrostí všech moudrostí Wikipedií a ta říká, že BSW, jak zní její používaná zkratka, se opírá o ideologii „levicového populismu, socialismu, sociálního konzervatismu, levicového nacionalismu“. Tak, ať si to čtenáři přeberou. Nicméně ještě jeden moment, a to hlavně ve východním Německu hovoří pro BSW jako levicovou strukturu. Je to minulost její dominující postavy, Sahry Wagenknechtové, která je také známá jako Rudá Sahra vzhledem k její minulé aktivní činnosti v Komunistické platformě Die Linke. Mimochodem autor se setkal některými názory německých spolupracovníků (nyní se deklarují jako aktivní členové Die Linke), že BSW žádná levice není. Ale na voliče to evidentně zásadní dojem nevyvolalo a volební chování nezměnili.
Co znamenají výsledky zemských voleb v Sasku a Durynsku?
Co nám o východoněmecké levici vyprávějí procesy posledních týdnů, nejviditelněji poslední zemské volby v Sasku a Durynsku? Chtělo by se s filmovými klasiky říci – kde udělali soudruzi chybu. Kdyby současná situace byla výsledkem jedné chyby, pak by to bylo jednoduché. Realitě bližší bude názor, že je toto vyústěním mnohaletých dynamických procesů ve východoněmecké společnosti a v její levici samozřejmě také. To pak viditelně se ukázalo na strohých volebních číslech. A ta jsou pro Die Linke, ještě před několika lety nezpochybnitelného hegemona levicových politických proudů na Východě, tragická. Naopak pro BSW jsou důvodem k oslavám. Před rokem bylo v Německu i v části české levice (té tzv. „moderní“) slyšet, že Rudá Sahra se svou politikou rozchodu s Die Linke ničeho nedosáhne a stane se bezvýznamným subjektem a že na oddělením naopak Die Linke získá nový mocný impulz k rozvoji a vítězné cestě vpřed. A dnes v již odvolených zemích a v dalších dnech ve volbách v Braniborsku se BSW stane jednou z etablovaných politických stran v zemských parlamentech, zatímco zastoupení Die Linke bude daleko marginálnější s malou reálnou politickou silou.
Jde o porážku levice? Nemyslím si, že to tak je možné jednoduše hodnotit. Došlo ale k její výrazné restrukturalizaci. Podíváme-li se na vývoj posledních dvaceti let, kdy nejdříve dominoval a PDS (Strana demokratického socialismu, která převedla východoněmeckou levici přes kolaps reálného socialismu) a následně se zapojila do nové, celostátní Die Linke, pak to bylo „pořád dobré“. Nejhorší výsledek dosáhla tato levice v roce 1990 s 10,2 %, nejlepší pak v roce 2004 23,6 % v Sasku. A letos Die Linke 4,5 % a jen dva přímé mandáty z Lipska ji zachránily 6 křesel v zemském parlamentu. V sousedním Durynsku to je snad ještě černější obrázek. Zde po deseti letech vlády zemského presidenta z Die Linke – Bodo Ramelowa, dosáhla Die Linke 13,1 %, což je ve srovnání se Saskem skvělý výsledek. Nicméně fakticky jde o propad o téměř 60 % oproti minulým volbám. A hlavně ztratila apel „levicové alternativy“ pro občany. I zde byla levice (PDS, následně Die Linke) dlouhodobě dominující – nejhorší výsledek v r. 1990 byl 9,7 %, nejlepší v roce 2019 s 31,0 % a v pěti po sobě jdoucích obdobích měla vždy více než 25 %. Takže to nejhorší máme za sebou.
Nyní, když ale vezmeme výsledek Die Linke a BSW, případně i další levicové subjekty ve volbách (marginální MLPD – Marxisticko-leninská strana Německa, v Durynsku), pak dohromady to zase tak strašné není – Sasko v součtu 16,3 %, Durynsko téměř 29 %. Nemá smyslu opakovat lamentaci nad výsledky AfD, která je v Durynsku nejsilnější s blokační minoritou jedné třetiny hlasů a v Sasku sice „jen“ druhá, ale s více než 30 %. Bohužel to je také většinou vše, co se běžný český příjemce informací dozví. Čísla jsou ale ošidná, pokud se nepodíváte na procesy, které jsou za nimi a které se promítají do volebních preferencí.
Mladí volí AfD
Jen příkladem: V Sasku 31 % voličů ve věku 18–24 let hlasovalo pro AfD, v Durynsku to bylo 28 %. To se nijak nevymyká celkovému výsledku. Co je ale problém, je dynamika. Zde byl od minulých voleb u nich daleko strmější nárůst než v jiných věkových skupinách. To není dobrá zpráva pro budoucnost. Nechce se to přiznat, ale odráží to atmosféru ve společnosti a to, jak čtou mladí lidé svoji budoucnost v „demokratické“ německé společnosti. Nejméně v obou spolkových zemích hlasovali pro AfD lidé tzv. 70+ (Sasko 24 %, Durynsko 19 %). Možná by bylo dobré poněkud šířeji připomenout slova velkého marxistického východoněmeckého politika, který „zachránil“ radikální levici na Východě – Hanse Modrowa. Ten varoval ve svém dopise vedení Die Linke v roce 2022, který je považován za jeho politickou závěť, před „ztroskotáním“: „Můžeme vidět politické důsledky ztroskotání před více než 30 lety ve východním Německu. Důsledky neúspěchu levicové strany… ovlivní celé Německo a evropskou levici jako celek. Jedno jako druhé je neopravitelné…
Ti, kteří se narodili a vyrostli na Východě, zažili jinou socializaci než jejich soudružky a soudruzi ze Západu. Socializace zahrnuje: vzdělání, jazyk, společenské styky, mentalitu, zkušenosti, štábní kulturu… To vše s léty mizí, stejně jako mizí jejich nositelé. Má to však vliv. Napříč generacemi. Východní Němci, i to je nutno říci, nejsou lepšími lidmi. Jsou jiní. To by mělo být respektováno jak ve straně samotné, tak také v její politické práci. Pokud se tak nestane, přijde…důsledek ve volbách. Federální volby se na Východě nevyhrávají, ale naopak je tam můžete prohrát.“
Die Linke mezi západem a východem Německa
Bohužel Hans Modrow viděl dál než vůdci Die Linke v době, kdy se ještě dalo ve straně něco dělat. Ano, dlouhá léta východ Německa byl stabilní základnou Die Linke, kryl jí záda. Západu, který z hlediska členské základny postupně převážil členstvo v Die Linke oproti Východu v poměru 3:1, ale ve „svých“ spolkových zemích dosahoval výsledky blíže k 2-3 %, takže překročení 5% hranice pro vstup do zemských parlamentů bylo až na výjimky nereálné. Pak to vždy zachránil Východ se svými výsledky přes 10–12 %. Celostátně tak Die Linke měla jistotu parlamentních spolkových křesel. To platilo dlouho, ale již volby v roce 2019 to nezachránilo situaci a jen tři přímé mandáty, na Východě, usadily poslance Die Linke do Bundestagu. Voliči socializovaní za reálného socialismu jsou a byli stranicky loajální, i když ne vše, co přicházelo z liberálně levicových koncepcí Wessis (ti ze Západu) se jim zamlouvalo. Ale tito voliči vymírají a náhrada je daleko menší a méně loajální.
Současná Die Linke je stranou „moderní“ liberální levice. Výsledky lokálních voleb ve městech jako je Frankfurt n. M, v Kasselu a dalších intelektuálních centrech Německa dávají Die Linke dobré výsledky – v posledních místních volbách okolo 10 %. Ale v malých městech a na venkově to jsou výsledky daleko blíže k 1–2 %. Komunální volby v Sasku, které proběhly společně s evropskými volbami, ukázaly, že Východ se strukturálně přibližuje Západu. Ztráty Die Linke na venkově, mizerné výsledky v strukturálně komplikovaných lokalitách i městech a relativně uspokojující výsledky v „univerzitním“ Lipsku (v komunálních volbách Die Linke 17,5 %, BSW 9,6 %; zde zachránily dva přímé mandáty v zemských volbách Die Linke v zemském parlamentu). Opět pro konkrétní představu se podívejme na výsledky v Drážďanech (zde Die Linke 7,8 %, BSW 7,2 % a AfD 19,4 %), v Pirně, blízko Drážďan, (Die Linke 4,6 %, BSW 10,8 % a AfD 33,2 %, zde je městský primátor z AfD), Ve Zhořelci, hraniční město u polských hranic (kraj – Die Linke 3,3 %, AfD 36,1 % a BSW 10,4 %; město Die Linke 6,2 %. AfD 37,2 % a BSW nekandidovala). Je jasné, že cesta k původním strukturám již neexistuje, nezdá se ale jasné, že Die Linke ví, jak v tomto regionu dál. Obdobná situace je i v Durynsku. Tady Die Linke získala 4 přímé mandáty (nejvíce stávající zemský lídr B. Ramelow více než 42 %, ale ve stejném obvodě Die Linke získala 16,4 %!), BSW žádného. Die Linke byla nejúspěšnější v takových městech, jako je univerzitní Jena nebo Erfurt. Ale BSW měla hlasy rozprostřené po celé zemi vcelku rovnoměrně (mezi 10,2 – 19,8 %).
Poslední volby v Německu reflektovaly postoje k migraci. Die Linke je daleko vstřícnější k „otevřeným dveřím“ pro migranty. BSW je v tomto směru daleko zdrženlivější a svými postoji má blízko v této oblasti k AfD. Ale z pohledu tohoto článku je důležité se zmínit o vztahu k válce a míru kandidujících stran, a hlavně u voličů. Zdá se, že toto hrálo velkou volební roli. Tady nejde o jakoukoliv válku, ale především a možná jedině o tzv. „ukrajinskou válku“. A tady je dosti výrazný a viditelný rozdíl mezi Die Linke a BSW, i když především Die Linke se již tolik nestaví na stranu „oficiální“ německé (pro-válečné) politiky. Podívejme se, co říkají sociologická šetření z poslední doby provedené v Německu. Ukazuje se, že 68 % respondentů je pro mírová jednání; 65 % je přímo pro příměří; 48 % je proti dodávkám raket dlouhého doletu Taurus; 45 % se bojí, že Německo bude zataženo do války a 52 % voličů na Východě a 41 % voličů na Západě podmiňuje své volební rozhodnutí souhlasem volebních stran s mírovým jednáním. Jestliže je takové názorové rozložení v německé společnosti, pak není tak jednoduché hájit německou, evropskou a NATOvskou politiku s cílem vyhrát válku s Ruskem ať to stojí, co to stojí. Bude zajímavé, jak se říjnový sjezd Die Linke vypořádá s „válkou a mírem“, aniž by si proti sobě postavil potenciálně levicové voliče. U BSW je postoj jasný, Sahra Wagenknechtová před necelými dvěma lety spoluiniciovala „Mírový manifest“, který má nyní téměř 920 tisíc podpisů.
Obě klíčové levicové německé struktury se snaží působit na voličstvo. Zatímco Die Linke má programový dokument o desítkách stran, BSW má programové zaměření velmi stručné a otevřeně řečeno, ne moc podrobné. Je takové „plastické“ a nechává velký prostor představivosti voliče. Na zemských volbách je ale vidět, že programové dokumenty volby moc neovlivnily. Navenek se může zdát, že došlo k pouhému přesunu voličů od Die Linke k BSW. U části to platí, ale nezdá se, že toto by bylo rozhodující. Jsou publikovány analýzy, že část voličů BSW by v případě že by tato strana neexistovala, volila AfD jako přijatelnou alternativu. Je ale také faktem, že BSW „převzala“ některé voliče AfD, kteří jsou vnitřně levičáci. Nicméně těžiště voličů BSW jsou ti, kdo byli zklamáni Die Linke, odešli k nevoličům, popř. nyní přišli zpět k urnám. A co je klíčové, že oboje volby odrážely strach mnoha voličů ze zhoršujících se životních podmínek (ekonomických, zdravotní a sociální péče a mnoha dalších aspektů) a ti pak viděli možnost řešení v AfD či BSW. To jasně ukazuje řada průzkumů o volebních prioritách na Východě. Kulturní témata‚ otázky jako gender apod.) oslovují stále méně občanů a bývalí bojovníci za udržitelné životní prostředí – Zelení se (svojí transformací na khaki Zelené) vzdálili Němcům ještě více.
A co česká levice?
Na hlubší analýzy si ještě musíme počkat po volbách v Braniborsku. Nezdá se ale, že by se stávající východoněmecký trend změnil. ČR je sousední stát, který je v mnoha aspektech velmi závislý na Německu, proto nemůžeme německý vývoj přehlížet ani v levicových strukturách. A není žádným tajemstvím, že v naší levicové společnosti má přístup německé BSW daleko pozitivnější odraz, než „moderní levice“ reprezentovaná současnou Die Linke. Proto bude velmi důležité navazovat konstruktivní levicovou příhraniční komunikaci se všemi levicovými německými silami vč. BSW. Nejde o to být nějakým českým klonem jakéhokoliv německého originálu. Je nicméně nutné hledat společné směřování levice na obou stranách naší severní hranice cestou daleko intenzivnější komunikace, koordinace postupu i kritických diskusí.
Uvidíme také, jak se k situaci postaví říjnový sjezd Die Linke. Zatím se zdá, že se profilují dvě linie – jedna chce trvat na „západoněmecké“ koncepci této strany a druhá chce více zohlednit specifika východní části státu. Lze jen doufat, že STAČILO! si po krajských volbách uvědomí, že nelze zůstat jen v našich hranicích. Nakonec i velmi špatný vývoj v evropských levicových strukturách – od levicové frakce v EP přes celoevropskou stranu Evropská levice by českou levici neměl nechat v klidu. Teď je ten čas na aktivní vstup do středoevropské levicové politiky pro českou levici. Za nedlouho může být pozdě. KSČM, i když jen pozorovatel ve straně Evropská levice, má ve středoevropském prostoru morální odpovědnost za realizaci levicové strategie. Má velké zkušenosti z dlouholetého působení v EP a velmi erudovanou europoslankyni. A přes možné osobní výhrady by se měla tato strana podílet na politické „záchraně“ evropských levicových struktur. Třeba i aktivnější rolí v SELce. Splendid isolation (vznešená isolace) nemůže být českým levicovým politickým programem a nebezpečí nevratné fragmentace levice v Evropě je po posledních eurovolbách velké.
Občané ztrácí důvěru v „demokracii“ v její struktury a procesy, jak je tradiční evropský mainstream předkládá Evropanům. Otevírá se zde tak prostor pro nové politické síly, které jsou levicové představě jednoznačně nepřátelské. Ale také pro „jinou levici“, která by přinesla přijatelné alternativy. V ČR můžeme toto vše z povzdálí sledovat a pak si stěžovat, nebo se pokoušet do těchto procesů aktivně a efektivně zasahovat a stát se spolutvůrcem „jiné levice“. Je to jen na českých subjektech, jak se k tomu postaví. Ti malí a politicky marginální takovou roli mohou hrát jen výjimečně, ti velcí ale mají i morální odpovědnost toto učinit. I tak v celoevropském kontextu lze číst poslední vývoj na východě Německa.