Nová francouzská vláda premiéra Michela Barniera ještě ani nezačala pořádně vládnout a již pociťuje tlak opozice politiků z obou stran. Padají dokonce vyjádření o hlasování o nedůvěře v parlamentu.
Barnierovu vládu hned po jmenování čeká první úkol a není vůbec lehký. Má totiž na příští rok předložit rozpočtový plán, který řeší podle slov premiéra „velmi vážnou“ finanční situaci Francie. Noví šéfové Francie se však ještě ani „neohřáli“ na svých postech a již čelí kritice, kdy opoziční politici z levice již prohlásili, že Barnierovu vládu napadnou návrhem na vyslovení nedůvěry. Vládní složení pranýřují i krajně pravicoví politici. V červencových volbách získaly opoziční strany významné počty hlasů, kdy levicová aliance s názvem Nová lidová fronta (NFP) měla nejvíce parlamentních křesel ze všech politických bloků, ale ne dost na to, aby získala celkovou většinu. Strana vůdkyně krajní pravice Marine Le Penové se mezitím stala největší stranou ve shromáždění. Obě tyto opoziční strany mají velký vliv. Prezident Macron při sestavování vlády argumentoval tím, že levice není schopna shromáždit dostatečnou podporu, která by nebyla okamžitě svržena v parlamentu, a zároveň odmítl kandidátku Národní fronty kvůli extremistickému odkazu této strany. Místo toho se obrátil na Barniera, aby vedl vládu opírající se převážně o parlamentní podporu Macronových spojenců, ale i konzervativních Republikánů (LR) a centristických skupin.
Na Macronův krok velmi negativně reagovala právě silná opozice. Předseda krajní levice Jean-Luc Melenchon označil novou sestavu za „vládu poražených v parlamentních volbách“, které by se Francie měla zbavit. Předseda Socialistické strany Oliver Faure pak odmítl Barnierův kabinet jako „reakční vládu, která ukazuje demokracii prstem“. Také vůdce Národního shromáždění Jordan Bardella však rychle odsoudil složení nové vlády, která podle něj nemá „žádnou budoucnost“. „Tohle není nová vláda, to je přeobsazení,“ rýpl si pro změnu předseda komunistické strany Fabien Roussel. Ještě před oznámením nové vlády vyšly do ulic Paříže a dalších francouzských měst tisíce lidí na levicový protest, aby odsoudily to, co označily za popření výsledků červencových voleb. Nová vláda bude ve složité ekonomické situaci přijímat nepopulární opatření. Nelehký úkol předložit příští měsíc parlamentu rozpočtový plán připadne 33letému Antoinu Armandovi, novému ministru financí. Ten tvrdí, že nelze vyloučit „výjimečné a cílené“ zvýšení daní ani škrty ve veřejných výdajích.
Ilustrační foto: Piotr Drabik from Poland, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons