Nikaragujský prezident Daniel Ortega chce oživit sen o mezioceánském průplavu a doufá, že jej Čína uskuteční.
V květnu 2024 se zdálo, že nikaragujská vláda navždy pohřbila sen o mezioceánském průplavu v této středoamerické zemi po vzoru slavného Panamského průplavu, uvedl portál Deutsche Welle.
Dne 18. listopadu však prezident Ortega oprášil staré fantazie a překvapil účastníky 17. čínsko-latinskoamerického a karibského obchodního summitu představením „nové trasy“ mezioceánského průplavu.
Ortega navrhuje trasu průplavu dlouhou 445 kilometrů, širokou 290 až 540 metrů a hlubokou 27 metrů. Podle mapy v jeho prezentaci v PowerPointu – zatím jediné dostupné oficiální informace – by trasa začínala v přístavu u Karibského moře, který by byl vybudován v Bluefields, procházela by jezerem Xolotlán a vyústila by v tichomořském přístavu Corinto.
Podle názoru nikaragujského politického analytika José Antonia Perazy však nová trasa zvyšuje složitost a náklady projektu. Přestože nový průplav by již neprotínal jezero Nikaragua, respektive Cocibolca, největší jezero ve Střední Americe, Peraza je přesvědčen, že tato změna je změnou image: „Ortega v podstatě vyřadil jezero Nikaragua z trasy, protože ví, že je to u ekologů nepopulární.“
Bývalý politik žijící v exilu ve Spojených státech se domnívá, že vzkříšení průplavu „je politický manévr Ortegy, který má upoutat pozornost. Potřebuje mezinárodní spojence a snaží se hlavně upoutat pozornost Číny. Ví, že je slabý, že je izolován od západních zemí“.
„Je to rétorický prostředek, snaží se přilákat investice, aby Čína převzala toto obrovské riziko, ale nevidím tuto možnost v tak nestabilní zemi, jako je Nikaragua,“ dodal Peraza pro DW.
Podle oficiálního prohlášení Fundación del Río megaprojekt „představuje přímé ohrožení životního prostředí, sociální stability a národní suverenity. Navíc postrádá technické, environmentální a ekonomické základy, které by jej učinily životaschopným.