Proevropský rumunský premiér Marcel Ciolacu má konkutenci, když se má v prosinci utkat s Calinem Georgescuem, tvrdým pravicovým populistou kritizujícím Evropskou unii a NATO.
Pro mnohé šok a konec prozápadního směřování Rumunska. Po sečtení 98 % hlasovacích lístků v rumunských prezidentských volbách dílčí výsledky Ústředního volebního úřadu ukázaly, že téměř 23 % hlasů získal dvaašedesátiletý agronom Calin Georgescu a předstihl tedy současného středolevicového a proukrajinského premiéra Marcela Ciolacua (ten získal přibližně 20 %). Calin Georgescu se tak dostal do čela rumunských prezidentských voleb, což je podle médií naprosto „šokující výsledek, který zpochybňuje prozápadní směřování země“. Na třetím místě se pak umístila Elena Lasconiová ze středopravicové strany Zachraňme Unii Rumunska s téměř 19 procenty, následovaná Georgem Simionem z krajně pravicové Aliance za jednotu Rumunů se 14 procenty. Vítězný Georgescu se pak utká s Ciolacuem ve druhém kole voleb, které proběhne 8. prosince.
Výsledek je překvapením také proto, že Georgescu měl před volbami v průzkumech veřejného mínění pouze asi pětiprocentní podporu a byl poměrně neznámá postava. V mainstreamových médiích se příliš neobjevoval a při oslovování voličů spoléhal především na sociální sítě, jako je TikTok. Průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že Ciolacu, předseda Sociálnědemokratické strany, vede a Lasconiová je na druhém místě v souboji. Jaká jsou témata nového vítěze předkola prezidentských voleb? Georgescu řeší ekonomiku a rostoucí životní náklady a rovněž vyzývá k ukončení pomoci Ukrajině ve válce s Ruskem. Po svém vítězství prohlásil, že hlasování ukázalo, že lidé „volají po míru“. „A křičí velmi hlasitě, nesmírně hlasitě,“ řekl. Bukurešťské současné vedení naopak Ukrajinu dlouhodobě podporuje, kdy Kyjevu poskytuje vojenskou pomoc, včetně baterie protivzdušné obrany a výcviku námořní pěchoty. Ciolacu kromě svých postojů diametrálně se lišících od postupů dosavadní vlády kritizuje také přítomnost stanice protiraketové obrany NATO na rumunském území, kdy prohlásil, že Severoatlantická aliance neochrání své členy v případě útoku ze strany Ruska. Jako opodstatnění pro jeho výroky slouží fakt, že Rumunsko má několik set kilometrů dlouhou hranici s Ukrajinou a že ruské letouny již několikrát narušily rumunský vzdušný prostor.