Francouzská politika se ocitla v patové situaci, kdy prezident Macron střídá premiéry jako ponožky. Letos byl jmenován již čtvrtý francouzský premiér a je jím centrista François Bayrou.
Průzkum veřejného mínění pro jednu z francouzských televizí ukázal, že 61 % obyvatel země je znepokojeno tamní politickou situací. Francouzští poslanci totiž v hlasování o nedůvěře po pár měsících ve funkci sesadili z křesla Michela Barniera a země se opět ocitla bez premiéra. Jako potenciální nástupce byl pak zmiňován François Bayrou, který je Macronovým spojencem, starostou z jihozápadu země a lídrem centristické strany MoDem. Ten také skutečně premiérský post získal, což opozice komentovala jako výsměch. Macron jmenování premiéra slíbil na čtvrtek, kdy kvůli tomu zkrátil i svou cestu do Polska, své oznámení však poté odložil na pátek. S 73letým Bayrouem se pak setkal v Elysejském paláci asi na hodinu a tři čtvrtě a v premiérově rezidenci. Mezi další favority zmiňované v souvislosti s místem premiéra patřili ministr obrany Sebastien Lecornu a středolevý expremiér Bernard Cazeneuve. Francouzská média citovala i dalšího potenciálního kandidáta, bývalého ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana, který uvedl, že nabídku odmítá. Macron sám slíbil, že přes všechny turbulence zůstane ve funkci až do konce svého druhého funkčního období v roce 2027, sestavit další vládu bude proto jeho úkolem a výzvou, a to ideálně tak, aby opět nebyla svržena jako byla Barnierova v Národním shromáždění a aby stejné situaci brzy nečelil i příští premiér. Pro stabilizaci situace se předpokládalo se, že se prezident buď bude snažit přivést do vlády strany levého středu, nebo se dohodne na koalici.
Macron před jmenováním premiéra jednal u kulatého stolu s lídry všech hlavních politických stran, kromě krajně levicové Nepoddajné Francie (LFI) Jeana-Luca Mélenchona (ten jednání s Macronem zásadně odmítá a s ostatními levicovými stranami se tak rozchází) a krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové (závislosti na její straně se Macron vyhýbá jako „čert kříži“). Tři středolevé strany – socialisté, zelení a komunisté – se pak jednání o sestavení nové vlády zúčastnily. Daly však najevo, že pokud se mají připojit k vládě a zabezpečit tak větší stabilitu, chtějí vidět levicového premiéra podle svého výběru. „Řekla jsem, že chci někoho z levice a zelených, a myslím si, že pan Bayrou není ani jedno, ani druhé,“ řekla ve čtvrtek předsedkyně zelených Marine Tondelierová a dodala, že nechápe, jak by centristický tábor, který prohrál parlamentní volby, mohl zastávat post premiéra a udržet stejnou politiku, jaká byla ve Francii doteď. Marine Le Penová mezitím vyzvala, aby, ať už vláda bude jakákoliv, byla zohledněna politika její strany v oblasti životních nákladů a aby byl sestaven rozpočet, který „nepřekročí červené linie jednotlivých stran“. Rozpočet je jednou z třaskavin, které zemi vzhledem k různým názorům jednotlivých strany přinášejí nestabilitu. Rozpočet na rok 2025 byl sice předchozí vládou připraven, opozice ho však smetla ze stolu, a tak nyní bude muset být schválen nově až po nástupu příští vlády.
Ilustrační foto.: Rama, CC BY-SA 2.0 FR, via Wikimedia Commons