Šéf Světové zdravotnické organizace vyzývá zdravotníky z různých zemí, aby vyzvali Spojené státy k přehodnocení rozhodnutí prezidenta Trumpa vystoupit.
Spojené státy jsou dominantním přispěvatelem WHO, kdy jejich příspěvek pro období 2024-25 ve výši 988 milionů dolarů představuje přibližně 14 % celkového rozpočtu organizace. Program WHO je významně závislý na financování ze strany USA, a proto během klíčového jednání o rozpočtu organizace na konci ledna vyvstaly obavy ohledně možného dopadu ztráty tohoto financování. Bez amerických peněz totiž budou významně omezeny prostředky na aktivitu v regionech, jako je Blízký východ, Ukrajina a Súdán. Ztráty nastanou i v iniciativách na vymýcení dětské obrny a HIV. USA též financují 95 % úsilí WHO v oblasti tuberkulózy v Evropě a více než 60 % programů tuberkulózy v Africe, západním Pacifiku a v ústředí agentury v Ženevě. „Finanční zásah bude velmi podstatný. A pokud se svět nezapojí a nebude řešit chybějící peníze, pak bude Světová zdravotnická organizace velmi vážně poškozena,“ říká Mathew Kavanagh, ředitel Centra pro globální zdravotní politiku a politiku na O’Neillově institutu a Georgetown School of Health. Finanční ředitel WHO George Kyriacou navíc varoval, že pokud bude agentura pokračovat v současné trajektorii výdajů, bude do konce prvního nebo druhého čtvrtletí roku 2026 čelit značným problémům s peněžními toky, udržení současného tempa výdajů podle něj není proveditelné. USA navíc dosud nesplnily své finanční závazky vůči WHO na rok 2024, což přispělo k rozpočtovému deficitu agentury.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se zabýval důvody, které Donald Trump uvedl pro americký odchod z agentury v exekutivním příkazu podepsaném 20. ledna, což byl první den Trumpova návratu do úřadu. Americký prezident tvrdil, že WHO špatně zvládla pandemii COVID-19, která vznikla v Číně, a neprovedla potřebné reformy. Tedros v reakci zdůraznil, že WHO naopak informovala světové společenství o potenciálních rizicích koronaviru již v lednu 2020 a od té doby provedla řadu reforem, včetně úsilí o rozšíření své dárcovské základny. Znovuzačlenění USA do organizace je podle Tedrose klíčové a vyzývá všechny státy, aby k tomuto úsilí přispěli. Jaké další události se ve WHO aktuálně řeší? WHO se například aktivně podílí na úsilí o kontrolu ohnisek viru Marburg v Tanzanii, eboly v Ugandě a opičí neštovice v Kongu. Zástupci různých zemí, včetně Bangladéše a Francie, se hodně angažují v oblasti strategií, které WHO plánuje přijmout s ohledem na ztrátu financování ze strany USA, a o to, které zdravotnické iniciativy by v důsledku toho mohly být omezeny. Ne všichni se odchodem USA z organizace zneklidňují. Někteří odborníci poznamenali, že odchod USA sice představuje významnou výzvu, ale zároveň by mohl představovat příležitost k přehodnocení a posílení globálních iniciativ v oblasti veřejného zdraví.