Nový graf týdne ukazuje na neradostnou situaci v české ekonomice z hlediska hospodářského růstu.
České ekonomice se nedaří. Výkon kolem 1% lze v nejlepším případě popsat jako stagnaci. Je potřeba uvést, že prognóza Ministerstva financí stavěla rozpočet na rok 2024 na růst 2,3 %. Opět tedy došlo k tomu, že růst je stěží poloviční, než jak Ministerstvo financí odhadovalo. Je tedy patrné, že buď takto dochází k umělému nadhodnocování příjmů, nebo Ministerstvo financí absolutně netuší, jaké procesy se v ekonomice odehrávají. To ale také znamená, že na ně nedokáže dobře reagovat, čímž se špatná situace jen prohlubuje.
Detailnější pohled prozradí, jakým odvětvím se daří a naopak, která jsou v útlumu. Z předběžných údajů ČSÚ vyplývá, že se dařilo sektoru služeb – dopravě, ubytování a pohostinství a také obchodu. Naopak, klasický model růstu – zpracovatelský průmysl – je v problémech. Je patrné, že v případě ČR se nejedná o výkyv, ale o plnohodnotnou strukturální krizi, na kterou ale vláda vůbec neumí reagovat – z velké části i proto, protože si neumí a nechce přiznat závažnost problémů.
Z hlediska nejdůležitější výdajové metody se ukázalo, že hlavním tahounem byla spotřeba domácností. Na tom není nic špatného, jen je potřeba si uvědomit, spotřeba domácností je silně vázána na vývoj mezd – ty sice po delší době rostly, ale stále se zdaleka nepodařilo vykompenzovat inflační dopad (pokles 12 %). Navíc, propouštění v průmyslu bude významnou brzdou růst spotřeby i v dalším období.
Propad investic ukazuje na nejistotu u firem, slabou poptávku a samozřejmě také vysoké energetické náklady, které u řady z nich vedou k úvahám o uzavření výroby.
