Strana chce posílit německou armádu a také strategickou autonomii Německa.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že se jedná o klíčový okamžik pro svobodu a bezpečnost, když požadovala zapojení Evropy do mírových rozhovorů o Ukrajině, které tento týden iniciovali prezidenti Trump a Putin, napsali v úvodu textu pro Asia Times David P. Goldman a Uwe Parpart.
Nyní do Německa i do EU přišlo Trumpovo varování ohledně neomezeného financování evropské obrany ze strany USA. Evropa se musí o svou obranu postarat sama. Jedinou velkou politickou stranou v Německu, která má jasný obranný plán, je podle autorů článku právě Alternative für Deutschland (AfD). Tato strana vznikla poté, co Angela Merkelová zatlačila své křesťanské demokraty doleva. V roce 2011 Merkelová ukončila povinnou vojenskou službu pro muže starší 18 let, spojila svou stranu se sociálními demokraty a prosazovala zelenou protijadernou politiku.
Nyní je AfD je jedinou německou stranou, která prosazuje úplné obnovení branné povinnosti. Strana věří, že vojenská služba je ušlechtilou povinností, nikoliv jen omezením práv, a že posiluje spojení mezi armádou a společností. Na sjezdu AfD 12. ledna většina delegátů hlasovala pro zachování branné povinnosti, a to i přes návrh na její zrušení. Jeden z členů AfD se vyjádřil, že obnovení branné povinnosti je nezbytné pro obranu Německa a pro osobní růst mladých lidí. Zdůraznil, že je důležité mít schopnou armádu, která může Německo bránit samostatně, a zároveň zůstat zavázána NATO jako obranné alianci.
Plán AfD na vytvoření velké občanské armády má významné strategické dopady. Za vlády Angely Merkelové a Olafa Scholze německá armáda oslabila a postrádá připravené bojové divize. Obrana země se spoléhá na americký jaderný štít, což je v současnosti zdrojem nestability.
V minulosti si podle autorů spolkový kancléř Helmut Schmidt nejlépe uvědomoval riziko, že se Německo stane jaderným bojištěm, a to v době, kdy zastával funkci ministra obrany a kancléře (1969-1974). Schmidt popisoval taktické jaderné zbraně jako ty, které vybuchnou v Německu. Jeho cílem bylo vytvořit v Evropě vyvážené strategické prostředí poté, co Sovětský svaz v roce 1976 umístil rakety SS-20 s technologií MIRV. Pod jeho vedením dosáhl Bundeswehr koncem roku 1982 své maximální velikosti 495 875 osob a byl považován za nejlepší bojovou sílu.
V roce 1983 realistické cvičení NATO „Able Archer“ ovšem málem vyvolalo jadernou válku, protože Rusové se obávali prvního úderu NATO. Sověti na to reagovali kontramobilizací svých sil (včetně těch jaderných) a katastrofě se tehdy podařilo zabránit díky tomu, že si velení NATO uvědomilo, že tato sovětská kontramobilizace je skutečná, a celé cvičení odvolalo.
Následně se Německo zaměřilo na modernizaci svých konvenčních sil až do pádu Berlínské zdi v roce 1989 a rozpadu Sovětského svazu. Snížení velikosti armády mělo sice smysl i poté, ale špatná rozhodnutí sociálnědemokratické, zelené a křesťanskodemokratické koalice vedla k úpadku Bundeswehru a snížení jeho personálu na 180 000 osob.
Americký prezident Donald Trump prosazuje novou bezpečnostní strukturu, která by se méně spoléhala na jaderné zbraně, a zdůrazňuje potřebu silných německých konvenčních sil a národního závazku k obraně. Myšlenka AfD na obnovení občanské armády s touto vizí podle autorů koresponduje.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.