V roce 2024 vzrostla cena zlata o 44 % a mnoho centrálních bank deklaruje záměr vytvořit si zásoby zlata. Celosvětová poptávka bohužel nahrává i nelegální těžbě.
Nelegální těžba zlata zničila za poslední dva roky více než 4 000 hektarů amazonského deštného pralesa na pouhých čtyřech domorodých územích, varuje Greenpeace na svém webu.
Nelegální těžba zlata v amazonském deštném pralese je i přes snahu vlády o její omezení stále rozšířená, ukazuje nová analýza satelitních dat z let 2023 až 2024. Podle zprávy brazilské pobočky Greenpeace nepřináší národní opatření v boji proti této destruktivní činnosti pokles, ale spíše posun v zasažených domorodých územích.
Výzkumníci také odhalili nesrovnalosti v údajích o obchodu se zlatem: podle šetření švýcarský dovoz převyšoval vykázaný brazilský vývoz o 67 % v roce 2022 a o 62 % v roce 2023.
Zpráva „Toxické zlato“ organizace Greenpeace Brazílie sleduje cestu nelegálního zlata z Amazonie na světové trhy. Jak je ve zprávě podrobně popsáno, v roce 2024 byly třemi hlavními destinacemi brazilského vývozu zlata Kanada, Švýcarsko a Spojené království – hlavní mezinárodní centra pro rafinaci a obchod. Zvláště významnou roli hraje Švýcarsko, které slouží jako největší mezinárodní obchodní uzel pro zlato a brána pro více než polovinu dovozu zlata do EU.
Nelegální těžba zlata je v Brazílii hlavní příčinou ztráty biologické rozmanitosti a sociálního napětí, které neúměrně postihuje komunity původních obyvatel a další zranitelné skupiny. Vědci zjistili, že rtuť používaná při těžbě kontaminuje lesy a vodní toky, čímž ohrožuje volně žijící živočichy a lidské zdraví.
Redakčně zkráceno, upraveno. Celý text najdete zde v angličtině.
Tip k tématu:
Blíže k vývoji cen zlata se dozvíte v prezentaci ekonomky Ilony Švihlíkové.