Jiří Málek se ve svém textu věnuje zhodnocení výsledků zemských a komunálních voleb ve Vídni, které mohou představovat určitou inspiraci a poučení i pro Česko.
Většinou se nijak zvláště nezajímáme v Česku o „lokální“ volby v krajích a městech našich sousedů. V posledním dubnovém víkendu se konaly zemské volby v hlavním rakouském městě, Vídni. Určitě nejen z nostalgie, ale i proto, že rakouská politika a její zkušenosti pro českou společnost jsou důležité i inspirativní, se tento text bude zmíněnými volbami zabývat. Jednalo se o dva typy voleb, do městského zastupitelstva, to znamená do nejvyššího zastupitelského orgánu jedné ze spolkových zemí Rakouska a do místních samosprávných orgánů v jednotlivých obvodech města. Tyto volby se poněkud odlišují, třeba tím, že do „města“ je stanoven 5% práh pro získání mandátu, ten u obvodů není. Také ale tím, že v každé volbě může hlasovat rozdílná skupina voličů. V „lokálních“ volbách hlasovalo více voličů, třetina obyvatel Vídně, kteří mají volební právo, nemůže volit do městského zastupitelstva, protože nemají rakouské občanství. Na úrovni okresů (celkem je jich 23) měli právo volit i občané EU. To bezesporu má vliv i na poněkud rozdílné výsledky voleb. Volební účast klesla na necelých 63 %.
Určitým vodítkem hodnocení těchto voleb byla základní informace zpracovaná pro politickou nadaci transform!europe rakouskou spolupracovnicí, zároveň členkou Komunistické strany Rakouska (KPÖ) Barbarou Steinerovou.
Vídeň je možno považovat za pevnost SPÖ – Sociálně demokratické strany Rakouska. Od prvních poválečných voleb v roce 1945 měla vždy vídeňského starostu, v řadě období měla i absolutní většinu. Podle očekávání je i letos SPÖ jednoznačně nejsilnější silou v městském zastupitelstvu a téměř ve všech obvodech (zde po třech vítězství měli Zelení a ÖVP). Mírně ztratila, ale získává téměř 40 % hlasů a má více hlasů než strany na druhém a třetím místě dohromady. Hegemonie „rudých“ v rakouském hlavním městě zůstává nenarušena a starosta Michael Ludwig zůstává ve funkci. Ale celorakouský vývoj zdaleka tak příznivý pro SPÖ není a v posledních parlamentních (2024) byla až na třetím místě a utrpěla oproti roku 2017 dosti podstatné ztráty (spadla v pořadí stran). Předvolební kampaň ve Vídni byla nevýrazná, heslem SPÖ bylo „Jde o Vídeň“. Pravicovým stranám se ale nepodařilo vyvolat širokou debatu o migraci a bezpečnosti, což bylo jejich silným tématem v parlamentních volbách.
Krajně pravicová FPÖ (Svobodná strana Rakouska) však svůj výsledek ztrojnásobila. Po propadu ve volbách před pěti lety získala zpět část své dřívější síly a získala něco málo přes 20 %, ale stále je daleko od 31 %, kterých dosáhla ve Vídni v roce 2015. Hlasy odebrala především konzervativní lidové straně (ÖVP), jejíž výsledek je nyní jednociferný a činí 9,7 %. To ukazuje na slabost kancléřské strany, známé jako venkovská strana, ve městech. Třetí nejsilnější stranou se stali Zelení, kteří získali něco málo přes 14 % hlasů, což je téměř stejně jako v minulých volbách. Neoliberální strana NEOS, koaliční partner SPÖ ve Vídni v minulém volebním období, získala navíc 2,5 % a s 9,8 % dosáhla nejlepšího výsledku ve vídeňských volbách od svého založení v roce 2012 a předstihla i konzervativce. NEOS, Zelení a ÖVP jsou potenciálními koaličními partnery – starosta Ludwig již před volbami prohlásil, že s FPÖ koalici nevytvoří. Pravděpodobné je pokračování koalice SPÖ s NEOS. Ve spolkové vládě se také poprvé objevuje trojkoalice NEOS a SPÖ – ovšem jako menší partneři dominantní ÖVP.
Jak na tom byla levice? Ta v sobě zahrnovala tradičního účastníka vídeňských voleb Komunistickou stranu Rakouska, která se účastnila všech minulých voleb, avšak dost často v různých koaličních uskupeních. I letos šla do voleb společně s uskupením LINKS. Tato malá vídeňská politická strana existuje od roku 2020. Je to uskupení proevropské, antikapitalistické, antirasistické, solidaristické a vstřícné feministické a LGBT+ problematice. Původně do ní přešli členové a členky z původních stran jako Zelení, SPÖ a další malé levicových organizací. Již v prvních volbách, kterých se účastnila získala mandáty v obvodních zastupitelstvech. Letos pak společně s KPÖ zdvojnásobily zastoupení v obvodech na 48 zastupitelů, do městské vlády se nedostaly, ale se ziskem 4,1 % téměř minulý výsledek zdvojnásobily. Nejvíce nových voličů této koalice KPÖ-LINKS přišlo od Zelených. I v dalším období bude dodržena zásada, že zastupitelé, kteří pobírají za funkci určitou finanční částku (500 €) tyto prostředky odvádějí do společného fondu na podporu potřebných obyvatel města. Je to nakonec rakouská „tradice“, takto postupují i zastupitelé v dlouhodobě úspěšném levicovém Štýrsku či jeho hlavním městě v Grazu.
Zajímavý pohled poskytují výsledky v jednotlivých obvodech. Zde nejnižší výsledek pro levicovou koalici byl 2,3 %, nejvíce pak 8,8 % v obvodu, který je považován za nejchudší. Zde dosáhla lepšího výsledku než ÖVP. Obecně se ukazuje, že KPÖ – LINKS je silná tam, kde jsou silní Zelení, tedy v gentrifikovaných vnitřních čtvrtích a částečně gentrifikovaných historických dělnických čtvrtích ve vnějším městě. Lépe placení, ale také nejistí intelektuálové, stejně jako druhá generace migrantů – v každém případě výrazně více mužů než žen –pravděpodobně hlasovali pro KPÖ. Na druhou stranu je tradičně obtížnější oslovit voliče ve „venkovských“ obvodech – a to i fyzicky, protože lidé žijí více roztroušeně. To je také vidět ze sociologického hlediska. Určitě hrají roli místní kořeny stranické skupiny – ať už je to KPÖ, LINKS nebo obojí. Záleží také na tom, zda byli členy příslušných okresních zastupitelstev již dříve nebo dokonce po dlouhou dobu.
Ukazuje se, že nějaké mechanické srovnání české a rakouské reality by mohlo být zavádějící. Ale z rakouské zkušenosti vyplývá, že dobré zkušenosti s minulou prací zastupitelů se kladně projevuje i ve volebních výsledcích. A také to, že dlouhodobá pozornost potřebám lidí, které nepatří k privilegovaným vrstvám společnosti, komunity se v dlouhodobém horizontu vyplácí i když cesta k dobrému výsledku může trvat dlouho a někdy se může zdát, že je „nekonečná“. Možná, že by tyto vídeňské střípky mohly posloužit jako určitá inspirace ve volbách obecních zastupitelstev, které českou společnost čekají v roce 2026.