Rusko ani Čína pravděpodobně neposkytnou významnou vojenskou nebo ekonomickou pomoc Teheránu, a to kvůli svým vlastním omezením.
Íránští vůdci se ocitli izolováni od svých spojenců a čelí výzvám ze strany USA a Izraele bez jejich podpory, napsala v pondělí agentura Bloomberg. Bombardování íránských jaderných zařízení prezidentem Donaldem Trumpem představuje pro Islámskou republiku kritický moment. Rusko a Čína sice poskytují určitou verbální podporu, ale aktivně se nezapojují. Geopolitická situace na Blízkém východě se mění, zejména po útoku Hamásu ze 7. října, který vyvolal nové konflikty a otestoval dlouhodobá spojenectví.
Od začátku izraelských útoků na Írán 13. června premiér Benjamin Netanjahu naznačil cíle, které zahrnují nejen řešení íránské jaderné hrozby, ale i změnu režimu v Íránu. Analytici poukazují na to, že Írán by se mohl stát ještě nepředvídatelnějším, protože čelí vojenským výzvám a od svých spojenců, Ruska a Číny, může zřejmě očekávat jen malou podporu. Ani jedna z těchto zemí mu pravděpodobně neposkytne významnou vojenskou nebo ekonomickou pomoc kvůli svým vlastním omezením. Navíc skupina BRICS na kroky Izraele a USA proti Íránu zatím nereagovala, všiml si článek.
Írán a Rusko podepsaly v lednu smlouvu o strategické spolupráci, která byla důležitá pro dodávky bojových dronů do Ruska během invaze na Ukrajinu. Ruští představitelé upřesnili, že dohoda nezahrnuje vzájemné obranné závazky a že neexistují plány na dodávky zbraní do Íránu. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí měl o této otázce jednat s prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, očekává se ale, že se dočká pouze slov podpory bez praktické pomoci.
Situace je v kontrastu s rokem 2015, kdy Rusko pomáhalo Íránu v Sýrii. Pokud současné politické vedení země padne, Rusko může ztratit klíčového spojence na Blízkém východě. Rusko sice odsoudilo útoky Izraele a USA, ale je plně zaměstnáno situací na Ukrajině. Čína také odsoudila USA, ale Íránu, který je silně závislý na prodeji ropy Pekingu, pomoc nenabídla.
Íránští sousedé v Perském zálivu se obávají možných odvetných opatření proti americkým základnám v regionu. Země jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se pokusily podpořit jaderná jednání s Íránem, ale vojenská síla má přednost. Íránské proxy skupiny, zejména Hizballáh, byly oslabeny a v poslední době proti Izraeli nepodnikly žádné akce. Húsíové v Jemenu však vyhrožují americké lodní dopravě.
Evropa sice v minulosti poskytla Íránu zadní vrátka, ale v situaci, kdy Evropa a USA v otázce Íránu nespolupracují, je možné, že dojde ke ztrátě cenné diplomatické komunikace v době prohlubující se krize na Blízkém východě. Článek naznačuje, že se jedná o důsledek toho, že USA a Evropa se vydaly jinými cestami.
V úterý 24. června oznámil americký prezident Donald Trump, že mezi Izraelem a Íránem začalo platit příměří. Írán takové tvrzení nepotvrdil, ale nepokračuje v útocích. Izral později příměří potvrdil. V úterním vydání Bloomberg konstatuje, že před vyhlášením příměří Íránci vypálili rakety na americkou leteckou základnu v Kataru, ale základna byla předem evakuována a rakety byly zachyceny, takže nedošlo k žádným škodám. Útok byl vnímán jako symbolické gesto směřující k uklidnění napětí, přičemž Írán předem informoval USA a Katar a prezident Trump krátce poté oznámil „úplné a totální příměří“.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.