Nová dohoda má za cíl ukončit vleklý ozbrojený konflikt, který sužuje východní část Konga a patří k nejdelším a nejničivějším krizím na africkém kontinentu.
Napětí mezi Rwandou a Kongem sahá až do 90. let minulého století, kdy rwandská genocida v roce 1994 vyvolala masovou migraci uprchlíků a ozbrojenců do východního Konga. Vznik a rozšíření povstaleckých hnutí včetně M23 je úzce spjat s tímto historickým exodem a následnými válečnými konflikty, které si vyžádaly miliony obětí. Rwanda v minulosti několikrát vojensky intervenovala na kongolském území s odůvodněním, že chrání vlastní bezpečnost před hutuskými milicemi, jež se uchýlily za hranice. Tyto zásahy však vedly ke zhoršení vztahů s Kinshasou a posílily nedůvěru mezi oběma zeměmi. Spory o kontrolu nad nerostnými surovinami, zejména koltanem a zlatem, situaci dále komplikují. Naději na ukončení jedné z nejtragičtějších a nejzamotanějších kapitol moderní africké historie představuje nadcházející mírová dohoda ve Washingtonu. Dne 27. června by totiž mělo dojít k podepsání klíčové mírové dohody mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, a to za účasti Spojených států, které akt jako zprostředkovatel podporují.
V prohlášení zveřejněném společně oběma státy a americkým ministerstvem zahraničí se uvádí, že dokument obsahuje klíčové body týkající se respektování územní celistvosti, zákazu nepřátelských akcí, stažení ozbrojených sil, odzbrojení a podmíněného začlenění nevládních ozbrojených skupin. Návrh na dohodu přichází v době, kdy se konflikt v regionu v posledních měsících výrazně zintenzivnil. V lednu letošního roku rebelové z hnutí M23 obsadili strategicky významné město Goma a v únoru ovládli i Bukavu. Podle zpráv OSN je tato skupina podporována přibližně 4 000 vojáky z Rwandy. Kongo Rwandu dlouhodobě obviňuje z vojenské podpory M23, což Kigali opakovaně popírá. M23 však představuje pouze jednu z přibližně stovky ozbrojených skupin, které v nestabilním a na suroviny bohatém regionu operují. Boje o kontrolu nad územím, nerostnými zdroji a politickým vlivem přispěly k jedné z nejhorších humanitárních krizí současnosti. Odhaduje se, že konflikt vyhnal z domovů již více než 7 milionů lidí. Předchozí snahy o mírové řešení včetně jednání pořádaných v Kataru zatím nepřinesly trvalý výsledek. Skepsi vyjádřili i představitelé povstalecké aliance Congo River Alliance, podle nichž mezinárodní sankce ani připravovaná dohoda mezi USA a Kongem o těžbě nerostných surovin nestačí k dosažení skutečného příměří.