Jiří Málek hledá to nejpodstatnější v předvolebních průzkumech v kontextu, kdy od letošní zima žádný levicový subjekt, včetně STAČILO!, nevykazuje růst podpory voličů.
Minulý týden jsem četl takový krátký komentář v jednom týdeníku. Podstatou bylo, že autorovi (značka vs) přišlo, že sociologické instituce programově „manipulují“ se svými zjištěními ohledně popularity a nepopularity v předvolebních průzkumech a že levicové subjekty (zvláště jeden) jsou záměrně podhodnocovány. V ČR je sice možné ledacos, ale v tomto případě se poněkud ztrácí smysl takové operace, kdo by na tom reálně profitoval. Jedna teze říká, že kritériem pravdy je praxe. A protože se nemůžeme podívat dopředu, jak to dopadne, zkusme to s historií. Shodou náhod téměř ve stejné době vyšlo, že jedno médium se zajímalo, jak se „trefují“ výzkumné agentury. Je nutno říci, že 100 dní před volbami se jim to moc nedaří. V případě levice to dopadlo v roce 2021 u kritizovaných agentur, jak je uvedeno ve výše uvedeném komentáři následně: KSČM měla 5,5 % (Kantar) a 6 % (Median), ČSSD (nyní SOCDEM) měla 3 % (Kantar) a 7 % (Median). A ve volbách to pak bylo následovně, KSČM 3,6 % a ČSSD 4,6 %. Těsně před volbami (10 dní) STEM uváděl následující čísla: KSČM predikoval 6,5 % a ČSSD 4,4 %. Kdybychom minulé výsledky „přepočítali“ na tento rok, pak by STAČILO! (jako následník KSČM) bylo vděčné za výsledek, který by alespoň zajistil státní příspěvek (>3 %) a v případě SOCDEM pak jednorázový příspěvek za hlasy. To není hezká perspektiva! A že to není nějaká anomálie, vyplývá z připomenutí obdobných průzkumů i v roce 2017. Tehdy tři měsíce před volbami KSČM měla v průzkumech 14,5 % a ČSSD 12 % (u CVVM) a 12,1 % a 11,4 % (u STEM). Volební realita – KSČM 7,8 %; ČSSD 7,3 %. Naskýtá se otázka: skutečně výzkumné agentury pracují tak špatně?
Začnu zeširoka. Když jsem v roce 1990 studoval novou ekonomickou teorii z tehdejší bible, knihy Ekonomie od Samuelsona, ihned na počátku byl zdůrazňován princip ceteris paribus = za jinak stejných podmínek uplatňovaný v hodnocení jednotlivých jevů. Marxisté říkají, že je vždy potřeba uvažovat podmínky, v jakých společenské děje probíhají, jaké jsou širší společenské reálie, jaké trendy převládají ve společnosti a ještě lépe, jak se projevují u jednotlivých sociálních skupin a tříd. Také bohužel málokdo si přečte u průzkumů nenápadnou větu, že výsledky u stran s nízkými výsledky mají běžně chybu 1,5 %, takže výsledek 4,5 % může být právě tak správný jako 6 %, a naopak. Nevím o tom, že by si ale někdo stěžovat, že mu průzkum naměřil například 6 %.
A druhá informace. Všechny tyto průzkumy deklarují, že výsledek říká, jak by dopadly volby v čase průzkumu a že nejde o žádnou prognózu budoucího vývoje nebo výsledků. Podstatně významnější, než pouhý číselný údaj je sledování časových trendů. Z nich bohužel jednoznačně vyplývá, že od konce zimy žádný relevantní levicový subjekt nevykazuje růst, v nejlepším případě jde o stagnaci. Shrnuto, lze říci, že by mohlo být ještě hůře a místo poněkud ukřivděného nářku nad „podivnými preferencemi“ bylo by důležitější se zamýšlet, co dělat, aby pro českou levici podzimní volby nebyly její labutí písní. A k tomu paradoxně mohou přispět i analýzy voleb z roku 2021. Problém je v tom, že je k dispozici sice mnoho velmi razantních komentářů, ale jsou velmi málo podložené něčím více než jen zarputilým přesvědčením autora. A dnes se nečte, nestuduje. Jak má text více než stránku, zajímá velmi málo čtenářů. A je co ke čtení!
V roce 2021 po volbách zpracoval STEM docela podrobnou analýzu „Charakter obce a volební chování“. Nikdo z odborníků nesignalizoval, že se letošní volby budou zásadně lišit od těch minulých. To znamená, že i poznatky z minula mohou při kritické analýze i z hlediska poněkud změněných podmínek, přinést poučení také pro letošek. A jako přídavek by se čtenář mohl podívat i na další analýzu z minula (2021), opět jde o STEM. Takto získaných poznatků je velké množství. Předpokládám, že většinu z nich běžný čtenář nezná, nebo jen povrchně. Je ale třeba doufat, že ti, kdo se podílí na volební strategii levicových subjektů, je znají, a hlavně z nich ve svých opatřeních vychází.
Následuje jen několik střípků z uvedených analýz (STEM): V minulých volbách platilo, že „se mnozí lidé o účasti ve volbách rozhodovali až v samé koncovce volební kampaně (20 % voličů), ještě větší podíl voličů (29 %) dospěl k rozhodnutí, komu nakonec dát hlas až v posledním předvolebním týdnu. Očekávatelnou, dlouhodobou podporu měli komunisté, kdy dvě třetiny z nich uvedly, že „volí vždy tuto stranu“. Obdobně v menší míře tomu tak bylo u voličů ČSSD (47 %). Jelikož tyto strany nepřekročily pětiprocentní práh, je zřejmé, že byly odkázány na své „skalní“ voliče a nepodařilo se jim dostatečně získat novou přízeň, čerstvou posilu“ (STEM). A dále: „Hnutí ANO bylo do značné míry (81 %) závislé na podpoře svých voličů z roku 2017. Částečně získalo svým sociálním apelem jen od někdejších voličů sociálních demokratů a komunistů. Naopak částečně pozbývalo svých voličů z roku 2017 ve prospěch SPD, Přísahy a TSS. Velký podíl voličů ANO z roku 2017 se letošních voleb nezúčastnil. Česká strana sociálně demokratická nedokázala nalákat téměř žádné nevoliče z roku 2017 a přesvědčila jen ojediněle některé voliče ANO a Starostů. Zato ztratila svou někdejší podporu do všech možných stran: ve prospěch koalic SPOLU a PirSTAN, ve prospěch SPD a Přísahy. Značný podíl někdejších voličů ČSSD zůstal tentokrát doma (17 % z celku nevoličů). Pro KSČM platí, že ztratila část svých voličů z roku 2017 ve prospěch hnutí ANO, SPD nebo Přísahy.“
Co to znamená pro letošek?
Posledních cca 10 dní bude klíčových, a pokud na ně nebudou štáby, aktivisté i kandidáti předem připraveni, může to dopadnout jako minule. Někdy se toto období zužuje pouze na negativní ataky konkurentů, ale i o pozitivní, velmi proaktivní závěr volební kampaně opírající se o reálné vize i návrhy konkrétních kroků v povolebním období může přinést potřebné hlasy. A představa, že je potřeba jen útočit větší a větší silou na současnou vládu může být fatální. To, že vláda nebude pokračovat, může nejlépe zajistit výsledek ANO, případně s pomocí SPD. Tady už pár procent od STAČILO!, případně SOCDEM nebude hrát podstatnou roli. A pokud voliči, kterým jde hlavně o to „odstřelit“ SPOLU a STAN, pak pro „jistotu“ to klidně dají ANO a SPD a historie se bude opakovat.
Co udělat pro to, aby se historie neopakovala? Od toho jsou jistě slušně placené různé PR agentury, poslední slovo však mají politické orgány. Momentem, který by bránil přelivu části hlasů ke „kovářovi“ by snad mohlo být to, že tyto levicové subjekty nebudou jen bušit do vládních vrat, ale přinesou něco přesvědčivého i do diskuse, co bude „pak“, po volbách. A to by měla být nějaká „třetí“ cesta, ani ANO se svou koncepcí „jsme tu pro všechny“ ani SPD s jejich hypertrofovaným národovectvím, či fangličkaření a (sice ne tak viditelným) ekonomickým liberalismem, který zrovna se změnou přerozdělování vytvořené nadhodnoty moc nepočítá. Často lze číst o jakési spřízněnosti STAČILO! a SPD. Znamená to snad, že STAČILO! je nějaké „béčko“ SPD, nějaký mladší bratr? Nesmysl. SPD je tvrdý volební konkurent, který i podle současných analýz STEM má (spolu s ANO) relativně vysoké prolnutí „blízkosti“ stran s nebezpečím přelivu hlasů právě směrem k SPD.
Mnoho inspirujících poznatků je schováno i v analýze, jak charakter obce ovlivňuje volební chování. Zdá se, že jde o jev relativně stabilní, STEM srovnával volby 2021 a 2017 a neukázaly se zásadní, kvalitativní rozdíly. Není důvod, aby to letos bylo jiné. Je jisté, že žádný levicový subjekt neudělá díru do světa ve velkoměstech. Na velikost obce reagovaly výsledky KSČM i ČSSD s tím, že nejlepší výsledek byl v nejmenších místech. Mají dneska volební stratégové levice „speciální“ programové zaměření odvíjející se od velikosti sídla?
Také další zajímavé korelace mnohé naznačují, například mezi volebními výsledky a naději dožití (zde by téma zdravotnictví mohlo hrát roli), zde vyšší parametr se odráží ve vyšší podpoře nyní vládních stran a koalic. To samé platí pro podíl vysokoškoláků v místní populaci, opět nižší vzdělání posiluje výsledky levicových subjektů (má to vazbu na dostupnost vzdělání v regionech?). Například studie IDEA CERGE (2023) dokazuje, že podpora stran v návaznosti na růstu exekucí se dosti podstatně lišila. V případě KSČM růst exekucí vedl k poklesu podpory KSČM, v případě SPD a ANO to bylo naopak. Je skoro jisté, že lidé v exekuci více volili SPD a další radikálně pravicové subjekty než levici. Dopad zvýšení lokální nezaměstnanosti, a tedy tíživější ekonomické situace, má co do velikosti zhruba stejný vliv na volební chování jako vliv nárůstu exekucí, působí však v opačném směru. Získávala KSČM, pokles zaznamenala SPD. Nárůst nezaměstnanosti vedl také ke zvýšení účasti ve volbách.
Existují specificky orientované volební programy cílené na perspektivnější voličské skupiny? Důležité je, zda je možné tyto konkrétní znalosti transformovat do cílenější volební agitace. A opět je podstatné, co se podaří prosadit do veřejného prostoru v posledních dnech před volbami. A také jak se efektivně využijí prostředky, kterých žádný levicový subjekt nemá na rozdávání. O to více je třeba využít všechny poznatky a analytické materiály, které jsou k dispozici zdarma.
Vrátím-li se k tomu, čím tento článek začínal, zdá se daleko prozřetelnější hodnotit společenskou atmosféru, dynamiku jejích změn a trendy, jak se vyvíjejí názory potenciálních voličů. Zároveň ale automaticky jen „podléhat hlasu lidu“, aniž prosazuji vlastní politickou vizi do dalších let, je také špatně. Pokud se toto nedaří a spíše se určité skupiny občanstva utápí v sebelítosti a hledání viníků okolo sebe nebo v tom, že jim není přáno, pak to může skončit jako před čtyřmi roky. Naši předci měli na popsanou situaci sice poněkud peprné, ale výstižné pořekadlo: Nestěžuj si na zrcadlo, máš-li křivou hubu.