Místopředsedkyně Mezinárodního měnového fondu Gita Gopinathová překvapivě rezignuje na svou funkci ke konci srpna, po sedmi letech v MMF se vrací ke svým akademickým kořenům na Harvard, jak uvedla na sociální síti X. To dává Donaldu Trumpovi příležitost jmenovat nástupce, který se mu líbí – a prosazovat v MMF svou osobní agendu.
Trumpova obchodní politika nedávno vyvolala napětí mezi americkou administrativou a MMF. Šéfka MMF Kristalina Georgievová varovala, že Trumpova cla mohou zpomalit globální hospodářský růst a zvýšit riziko globální finanční krize.
Naopak současná politika MMF je trnem v oku americké vládě.
„Plíživé rozšiřování misí“ vyvedlo MMF i Světovou banku z kurzu, vysvětlil na jarním zasedání obou institucí americký ministr financí Scott Bessent. Obvinil MMF, že se stále více ztrácí v politických „módních slovech“, jako je ochrana klimatu, rovnost pohlaví a sociální otázky.
Americká vláda požaduje radikální reorganizaci MMF. Z nejnovějšího prohlášení americké vlády, vyvstávají tři základní reformy, které Trump pro MMF požaduje: návrat k základním makroekonomickým úkolům, posílení vedoucí úlohy USA v MMF, tvrdší postoj vůči Číně (zde vadí netransparentní poskytování úvěrů a vývozní přebytky Číny).
Trumpovu výzvu k posílení role USA v MMF nesdílí ani řada odborníků. Naopak se domnívají, že chudší země globálního Jihu jsou v této instituci stále silně podreprezentovány.
Ve skutečnosti v MMF dominují velké ekonomické země, jako jsou USA, Japonsko, Čína a Německo. USA dokonce disponují 16,5 % hlasovacích práv – což jim fakticky dává právo veta při důležitých rozhodnutích, která vyžadují většinu 85 % hlasů.
Je však otázkou, zda se Trumpovi podaří získat pro svůj reformní program mezinárodní souhlas. Volání po návratu k tradičním úkolům MMF a větší dominanci USA se však pravděpodobně setká s jednoznačným odmítnutím.
Psali jsme: