Dnešní závod ve zbrojení se neodehrává jen na bojištích, probíhá i v oblasti dodavatelských řetězců.
Čínská kontrola nad galiem má dopad na závody ve zbrojení a nutí USA přizpůsobit svou vojenskou elektroniku nové situaci, píše Gabriel Honrada pro Asia Times. Přestože jsou USA lídrem v oblasti výdajů na obranu, čelí výzvám v podobě čínských omezení vývozu galia a germania, prvků nezbytných pro pokročilé vojenské technologie, jako jsou radarové systémy.
Během vojenských přehlídek předvedla Čína svou dominanci v technologii nitridu galia (GaN), která pomáhá rozvíjet sofistikované radarové schopnosti. USA sice disponují inovativní radarovou technologií, jejich námořní síly však stále spoléhají na zastaralé systémy.
Čína kontroluje 98 % světové produkce galia a uplatňuje přísné vývozní kontroly, což představuje hrozbu pro vojenskou připravenost USA, protože mnoho amerických komponentů je na dovozu galia z Číny závislých. Tato situace může zvýšit náklady a zpozdit vývoz zbraní do spojeneckých zemí, včetně Ukrajiny a Izraele.
Navzdory problémům našly USA způsoby, jak obejít vývozní omezení, často prostřednictvím třetích zemí, které usnadňují obchod s těmito kritickými materiály. Reexporty galia je obtížné sledovat, ale rostoucí dovoz z Německa a Kanady tento trend naznačuje. Zákulisní obchody podkopávají čínská omezení a saturují spotřebu v USA i přes pokles přímého dovozu o 68–77 %.
Tyto metody jsou však pouze dočasným řešením. USA znovu otevřely důl na vzácné zeminy Mountain Pass a financují domácí projekty, přičemž zároveň hledají partnery mezi spojenci, aby diverzifikovaly dodavatelské řetězce. Navzdory těmto snahám je domácí rafinace stále omezená a nové zařízení čelí dlouhým vývojovým dobám, váhavosti investorů či vysokým kapitálovým nákladům. Kromě toho kontrola Číny nad globálními trhy s nerostnými surovinami a její vliv na cenotvorbu podkopává konkurenceschopnost USA. Riskantnější alternativou jsou investice do zemí s rezervami vzácných zemin, náklady jsou ale opravdu vysoké, z bezpečnostního hlediska riskantní, navíc jsou americké společnosti vázány zákazem investování v autoritářských nebo demokraticky oslabených zemích, což tuto strategii komplikuje.
Agresivní investice do rizikových úvěrů, které od roku 2005 dosáhly celkové výše 391 miliard dolarů, pomáhají Číně vstupovat na nové trhy a budovat životně důležitou infrastrukturu pro budoucí dodavatelské řetězce. Soupeření USA a Číny o zdroje vzácných zemin vede země globálního Jihu k znárodňování svých rezerv, aby si mohly vyjednat lepší diplomatické, ekonomické či bezpečnostní podmínky.
Investiční strategie Číny však s sebou nese rizika, jako je závislost na nestabilních dodavatelích a potenciální negativní reakce zadlužených zemí. Autor podtrhuje, že v současné velmocenské soutěži mají minerály stejně velkou cenu jako rakety. Čínská kontrola nad galiem potom ukazuje, že závod ve zbrojení se neodehrává jen na bojištích, ale také v oblasti dodavatelských řetězců. Udržení továren a armády v chodu se tak stává podmínkou případného vítězství.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.