Politolog Ladislav Zemánek přináší vhled do nového přelomového systému, kterým může Peking přepsat podobu globální bezpečnosti.
Když Donald Trump v květnu 2025 představil projekt Zlatá kopule (Golden Dome), měl to být příslib revoluce v americké bezpečnosti v hodnotě 175 miliard dolarů, který má zachytit jakoukoli raketu namířenou proti Spojeným státům. Inspirován Reaganovou Strategickou obrannou iniciativou, známou jako „hvězdné války“, projekt počítá s propojením družic, nové generace stíhaček, radarů a laserových zbraní do komplexní sítě sahající od zemského povrchu až do vesmíru. Cíl je jasný: úplná a absolutní ochrana USA do roku 2029.
Za velkolepými plány se však skrývá znepokojivý vzorec. Design systému dosud nebyl představen a odhady naznačují, že skutečné náklady mohou být oproti avizovanému rozpočtu až trojnásobné. Ještě podstatnější je, že pojem „absolutní bezpečnosti“ odhaluje trvající americkou touhu po jednostranné dominanci – pojetí, které spíše podkopává, než posiluje globální stabilitu. Snaha zcela odstranit zranitelnost může nakonec zničit křehkou rovnováhu, jež po desetiletí bránila přímé konfrontaci velmocí.
Zlatá kopule znovu oživuje dávnou představu Ameriky jako pevnosti, chráněné před nebezpečím zvenčí. Dějiny však ukazují, že podobné projekty jen zřídka končí u obrany. Nová iniciativa téměř jistě přiměje soupeřící velmoci vyvíjet systémy schopné systémem proniknout či ho zneškodnit. Rozšíří se vývoj hypersonických raket, sofistikovanějších hlavic a protidružicových zbraní. Namísto zajištění bezpečnosti by Zlatá kopule mohla rozpoutat nový, ještě intenzivnější závod ve zbrojení – tentokrát ve vesmíru.
Peking reagoval na Trumpovo oznámení okamžitě. Čínští představitelé varovali, že projekt může proměnit vesmír v bitevní pole a otřást základy mezinárodní bezpečnosti a kontroly zbrojení. Podle Číny jsou to právě Spojené státy, které posedlostí vesmírnou dominancí otevírají Pandořinu skříňku a mění sdílenou doménu v arénu konfrontace.
Ironií osudu je, že zatímco Washington své plány teprve načrtává, Čína nedávno představila funkční prototyp vlastní strategické protiraketové platformy. Tento systém představuje obrovský skok v obranných technologiích – a zároveň ztělesňuje zcela odlišnou strategickou filozofii.
Jádrem čínského řešení je „distribuovaná platforma včasného varování založená na velkých datech“ (分布式早期预警探测大数据平台), schopná v reálném čase sledovat až tisíc raket po celém světě. Propojuje údaje z rozsáhlé sítě kosmických, leteckých, námořních a pozemních senzorů, používá pokročilé algoritmy k rozlišení hlavic od klamných cílů a předává relevantní informace prostřednictvím zabezpečených vojenských sítí. Revoluční je především schopnost integrovat roztříštěné a různorodé datové proudy z různých zdrojů – radarů, družic, optických i elektronických systémů, a to bez ohledu na jejich stáří nebo výrobce. Starší zařízení tak mohou zůstat v provozu, což snižuje náklady a zvyšuje odolnost celého systému.
Tato inovace poskytuje integrovaný globální přehled o aktuální situaci a umožňuje čínským ozbrojeným silám vnímat, vyhodnocovat a reagovat na hrozby rychleji a efektivněji než kdykoli dříve. Na rozdíl od amerického programu, který je teprve na papíře, existuje čínský prototyp jako funkční model už nyní.
Projekt vede Výzkumný ústav elektronické technologie v Nankingu, nejvýznamnější čínské centrum obranné elektroniky a inovací, které navzdory americkým sankcím zůstává klíčovým vývojovým uzlem. Čínští vědci zdůrazňují, že systém je stále ve vývoji a čekají ho další vylepšení. Už nyní však existující prototyp potvrzuje jasný trend: zatímco Washington teoretizuje, Peking přináší hmatatelné výsledky.
Potenciální propojení platformy s raketovými systémy představuje další zásadní krok. Během zářijové vojenské přehlídky v Pekingu Čína poprvé ukázala novou generaci prostředků protivzdušné a protiraketové obrany, včetně rakety HQ-29, schopné ničit nepřátelské střely mimo atmosféru. Společná prezentace šesti různých typů obranných systémů znamenala první veřejnou ukázku komplexní architektury protiraketové obrany, čímž se Čína zařadila mezi několik málo zemí světa s kompletním obranným systémem tohoto typu.
Čínská Zlatá kopule není projevem touhy po militarizaci vesmíru, ale odhodlání bránit národní suverenitu a podpořit globální strategickou stabilitu. Cílem je snížit zranitelnost, posílit situační povědomí a udržet důvěryhodné odstrašení – nikoli usilovat o hegemonii.
Tím, že systém propojuje rozptýlené senzory a umožňuje koordinovanou reakci bez potřeby rozsáhlé nové infrastruktury, prokazuje finanční efektivitu, technologickou udržitelnost a obranný charakter. Je to jasný signál, že Peking chce zajišťovat bezpečnost prostřednictvím informací a přesnosti, nikoli militarizace či preventivních úderů.
Čínská prohlášení tento rozdíl dále potvrzují. Peking dlouhodobě prosazuje zachování vesmíru jako mírové oblasti, zdůrazňuje principy multilaterálního vládnutí, transparentnost a sdílenou odpovědnost. Odmítá proměnu vesmíru v bitevní pole a opakovaně připomíná, že čínské bezpečnostní zájmy jsou neoddělitelné od globální stability a dlouhodobé udržitelnosti kosmického prostředí.
Právě v tomto smyslu může být čínský pokrok stabilizačním faktorem. Tím, že Peking prokazuje schopnost detekovat a sledovat potenciální hrozby bez nasazování útočných zbraní ve vesmíru, vytváří model odpovědné vojenské modernizace. Transparentní, na datech založený a defenzivní systém dokáže předcházet agresi, aniž by zvyšoval pokušení k preventivním útokům.
Čínský průlom v oblasti platformy včasného varování se objevuje právě ve chvíli, kdy se velmocenská rivalita znovu vyostřuje. Spojené státy i Rusko haraší zbraněmi a zvyšují sázky v oblasti jaderného odstrašení. V říjnu Moskva otestovala dvě ze svých „superzbraní“ – jadernou energií poháněnou střelu Burevestnik a podvodní dron Poseidón, schopný vyvolat radioaktivní tsunami. Bílý dům na to reagoval oznámením, že země obnoví testování jaderných zbraní, poprvé od roku 1992.
Zhoršující se stav kontrolních režimů a obnovení jaderných testů signalizují další erozi důvěry. V tomto kontextu má americká Zlatá kopule všem ostatním sdělovat, že Spojené státy hodlají prosazovat svou bezpečnost za každou cenu. Právě tato pozice však nutí ostatní hledat alternativy. Čínská odpověď není eskalací, ale adaptací – obrannou modernizací, která zachovává rovnováhu, aniž by narušovala vzájemné odstrašení.
V dlouhodobém horizontu může kontrast mezi těmito dvěma projekty určit budoucnost bezpečnosti ve vesmíru. Americká Zlatá kopule stojí na obrovských výdajích, nevyzkoušených technologiích a implicitním nároku na globální dominanci. Čínský systém naproti tomu staví na efektivitě, integraci a mezinárodní odpovědnosti. Zapadá do širší filozofie udržitelné bezpečnosti: budovat odolnost prostřednictvím informací, koordinace a zdrženlivosti.
Pokud se čínská platforma včasného varování plně rozvine, může se stát prvním funkčním, globálně integrovaným systémem protiraketové obrany na světě – nikoli jako nástroj nadvlády, ale jako model sdílené bezpečnosti. Takový systém by teoreticky mohl poskytnout základ pro sdílené mechanismy včasného varování mezi více státy, čímž by se snížilo riziko nedorozumění a náhodné eskalace.
Spojené státy a Čína dnes stojí na prahu nové strategické éry. Americká Zlatá kopule slibuje nedotknutelnost, ale zároveň hrozí, že znovu rozpoutá závody ve zbrojení, jimž se chce vyhnout. Čínský systém, zrozený ze stejného technologického impulsu, nabízí alternativní pojetí síly a také jinou cestu – směrem k obranným inovacím a odpovědnému bezpečnostnímu vládnutí.