Budoucnost dlouhověkosti v Evropě závisí na snižování regionálních nerovností, naznačuje nová studie.
Evropa za posledních 150 let zažila dramatický růst délky života, zejména díky ústupu infekčních nemocí a pokroku v kardiovaskulární medicíně, uvádí článek demografa Floriana Bonnetta a dalších tří autorů. Nová rozsáhlá studie, která analyzuje 450 regionů západní Evropy mezi lety 1992–2019, však ukazuje, že za národními průměry se skrývá mnohem složitější a nerovnoměrný obraz.
V některých „předvojových“ regionech – severní Itálie, Švýcarsko, některé španělské provincie či Paříž a okolí – pokračuje délka života v růstu tempem srovnatelným s předchozími dekádami. Muži zde každoročně získávají zhruba 2,5 měsíce života navíc, ženy kolem 1,5 měsíce. V roce 2019 dosahovala délka života 83 let u mužů a 87 u žen. Nic nenasvědčuje tomu, že by se růst zastavil.
Zatímco v 90. letech a na počátku 21. století docházelo v evropském kontextu k rychlé konvergenci, tj. nejzaostalejší regiony doháněly ty nejvyspělejší, kolem roku 2005 se tento trend zlomil. V regionech jako východní Německo, části Belgie či některé oblasti Spojeného království se růst délky života téměř zastavil. U mužů se mezi „zaostávající“ oblasti řadí i některé departementy na severu Francie.
Evropa se tak rozpadá na dvě skupiny: menšinu regionů, které dál posouvají hranice dlouhověkosti, a většinu, kde se dynamika zpomaluje nebo dokonce obrací.
Rozdíly nevysvětluje ani kojenecká úmrtnost, ani úmrtnost nad 75 let, která klesá všude. Rozhodující je věk kolem 65 let. V 90. letech zde úmrtnost rychle klesala díky léčbě srdce a změnám životního stylu. Od začátku 21. století se však pokles zpomalil a v některých regionech se úmrtnost dokonce zvyšuje, a to například u žen na francouzském středomoří nebo ve velké části Německa.
Mezi pravděpodobné faktory patří kouření, alkohol, špatná strava, nedostatek pohybu a také dlouhodobé dopady ekonomické krize 2008, která některé regiony zasáhla výrazněji než jiné.
Evropa jako celek stále může prodlužovat délku života, ale ne rovnoměrně. Budoucnost dlouhověkosti bude méně záviset na biologických limitech a více na schopnosti snižovat regionální nerovnosti. Pokud se současné trendy nezmění, kontinent se může rozdělit na „dvourychlostní“ systém: několik regionů na špici a velkou skupinu oblastí, kde se pokrok zastavil.
Celou studii najdete ZDE (anglicky)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.