Politolog Petr Drulák píše o dalším příkladu obrovské politické polarizace v současných Spojených státech.
Američtí migrační aktivisté mají od ledna dva mučedníky: Renee Goodovou a Alexe Prettiho. Krátce po sobě je v lednu zastřelili příslušníci federálních jednotek migrační služby, když se s nimi aktivisté dostali do konfliktu při natáčení zátahu proti nelegálním migrantům v Minneapolisu. V témže městě shodou okolností zemřel před lety při zatýkání George Floyd. Ze zdrogovaného násilníka a recidivisty se posmrtně stal mučedník, jehož jméno pomáhalo zvednout vlnu Black Lives Matter. Média se nyní snaží z Goodové a Prettiho vytvořit mobilizační ikony protestu proti Trumpově migrační politice. Ale raději nepřipomínají, proč se vlastně migrační policie o Minneapolis tak zajímá.
Vyslání několika tisíc ozbrojenců do půlmilionového města souvisí s místní somálskou komunitou. Třetina ze čtvrtmilionu Somálců v USA žije právě v oblasti Minneapolisu, kde představují výraznou menšinu.
Během posledního čtvrtstoletí se tam jejich počet zesedminásobil, což je dáno jak velikostí somálských rodin, tak i intenzivní imigrací; přibližně polovina minneapolských Somálců se narodila v USA a polovina v Africe. Na rozdíl například od imigrantů z východní Asie mají Somálci problémy s integrací, zápasí s angličtinou, žijí na dávkách.
Právě rozsáhlé podvody s dávkami vzbudily pozornost Trumpovy administrativy. Policejní vyšetřování odhalilo mafiánské struktury tvořené somálskými klany, které odklonily z covidových a dalších humanitárních dávek asi miliardu dolarů. Část nejspíše odtekla do Somálska na konta velitelů islamistických válečníků.
Je zřejmé, že podvod takového rozsahu by nebyl možný bez zapojení místních úřadů. Politici a úředníci nechtěli navzdory opakovaným upozorněním somálské nepravosti vidět. Někteří se sami zapletli, jiní mají vymytou hlavu multikulturní propagandou a Afričany vidí automaticky jako oběti, vůči nimž má bílá Amerika nejspíše nesplatitelný dluh, a další chtějí uspět v minneapoliské politice, kde je třeba být se Somálci zadobře. Do Sněmovny reprezentantů město vyslalo Ilhan Omarovou, narozenou v Mogadišu. Snadno ji poznáte podle hidžábu, který na veřejnosti neodkládá. Primátor Jacob Frey svoji funkci jen těsně uhájil proti senátoru Omaru Fatehovi jen proto, že místní somálské klany se neuměli dohodnout; Omarová podpořila Fateha, zatímco Ahmed Hersi, její bývalý manžel, Freye.
Vyslání jednotek migrační policie, které mají zatknout a odsunout nelegální migranty, sice neřeší problém zneužívání dávek, který řeší jiné složky, ale otřese podhoubím místního organizovaného zločinu. Navíc Trump z Minneapolisu dělá exemplární případ nezvládnuté migrační politiky jeho demokratických odpůrců; primátor Frey je demokrat a guvernér Minnesoty Walz byl dokonce viceprezidentským kandidátem Kamaly Harrisové.
Trumpovi federální ozbrojenci proto přicházeli do nepřátelského prostředí. Nemohli počítat s podporou místních úřadů, včetně policie. Naopak sorosovské a další nevládky mobilizují aktivisty, kteří jim maximálně stěžují zásahy. Vědí, že když vyvolají konflikt, budou moci Trumpovu administrativu obvinit z policejního násilí a dostat na svou stranu i ty, kterým nezvládnutá migrace jinak vadí.
Obzvláště tragický je případ Goodové. Procházela těžkým životním obdobím, smrt manžela ji nechala samotnou s dětmi a převrátila život naruby. Její nová lesbická partnerka ji stáhla k aktivismu, k němuž dříve neinklinovala. O život přišla, když se na její popud a navzdory výzvě policistů proti nim rozjela. Patrně stříleli z obavy z přejetí; jeden z nich to nedávno zažil. Pretti šel svému osudu naproti ještě více. S policisty se rval se už týden před incidentem, když jim ukopnul zadní světlo na autě. Když ho zastřelili, opět se pral a byl ozbrojen. Zda byla střelba oprávněná, musí prokázat šetření. Nezávislé nejspíše nebude, buď Trump dokáže své lidi ochránit, nebo ve vládní mašinérii převáží progresivisté.
Oba aktivisté dělali, co neměli, ale zaplatili za to příliš vysokou cenu. Ikonami se nejspíše nestanou. Na rozdíl od Floyda měli oba čistý trestní rejstřík, bojovali za politickou věc, a kromě zásahové jednotky nikomu neubližovali. Ale v progresivistickém prostředí nových rasistů jsou zatíženi závažným hendikepem, byli bílí. Samotní Somálci se na ulicích raději neukazují. Do USA utekli z občanské války a vědí, že když ulicemi procházejí muži s puškami, je lépe být stranou. Pokud chtějí progresivité skutečnou ikonu, budou muset ještě zapracovat.
Ikonou se nestala ani Ashli Babbittová. Také ji zastřelil policista, ale média pro tentokrát stála na straně střílejícího. Babbittová totiž zemřela ve Washingtonu, když Trumpovi příznivci v lednu 2021 vtrhli do Kongresu na protest proti Bidenově volebnímu vítězství. Nebyla ozbrojená, nedopouštěla se násilí, ale byla na místě, kde být neměla. Zabil ji černošský policista, který v panice naslepo střelil do davu. Liberální média jeho identitu nejdříve utajovala a pak ho oslavovala jako obránce demokracie. Ani nešel před soud. Pro srovnání bílý policista odpovědný za smrt násilného recidivisty Floyda vyfasoval 22 let za mřížemi, kde ho pak téměř ubodali. Po Trumpově návratu se pozůstalí po Babbittové alespoň dočkali odškodnění za její neoprávněné zabití.
Minneapoliské tragédie ukazují, jak obtížné je migraci čelit, jakmile migranti jednou překonají hranici. Evropští politici zůstávají u opakovaných povzdechů, že návratová politika se nedaří, mezitím jim doma vyrůstají kriminální sítě s přesahem do politiky. Trump se tomu pokouší silově čelit, čímž však vede společnost k občanské válce. Rozlícení aktivisté přecházejí od obrany migrantů do útoku na spoluobčany, které si spojují s Trumpem; v Minneapolisu zaútočili po přátelské návštěvě mešity na bohoslužbu v kostele bohatých, „bílých rasistů“. Navíc policejní síly podléhající demokratickým guvernérům a starostům se opakovaně dostávají do konfliktu s těmi federálními. Ve vyhrocené atmosféře mohou tyto války policajtů přerůst do násilí.
Amerika je polarizovaná jako nikdy předtím. Ať už Trump vytrvá nebo ustoupí, hrozí násilí. Na druhou stranu záběry z amerických ulic mohou zafungovat jako varování každému, kdo by tam chtěl hledat štěstí. Tedy opačně, než když si Merkelová s úsměvem dělala selfíčko se syrským nelegálním migrantem. Už to bude úspěch.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!