Somálský prezident v sobotu na fóru v Dauhá označil situaci v Gaze za „další úroveň nelidského zacházení“ v dějinách světa a ostře kritizoval rozhodnutí Izraele uznat samozvaný stát Somaliland.
„Navzdory všem ostatním globálním výzvám musí tato otázka zůstat mezinárodní prioritou,“ uvedl prezident Hassan Šejk Mohamúd na výročním fóru televize Al Jazeera v Kataru. Fórum se koná od 7. do 9. února a letos probíhá jeho 17. ročník. Prezident zde rovněž odsoudil prosincové izraelské uznání Somalilandu, který je odštěpeneckým regionem Somálska, jako nezávislého státu. „Tento bezohledný, zásadně chybný a podle mezinárodního práva nelegální krok podkopává stabilitu, bezpečnost i obchod způsobem, který ovlivňuje Africký roh, Rudé moře i širší svět,“ prohlásil Mohamúd. Somaliland vyhlásil nezávislost na Somálsku v roce 1991 během rozpadu státu a vleklého konfliktu, který dodnes udržuje chudou východoafrickou zemi v křehkém stavu. Přestože má vlastní vládu, měnu i instituce, Somaliland nebyl až do loňského prosince uznán žádným státem. Izrael se stal první zemí, která Somaliland uznala, což vyvolalo silné odsouzení ze strany řady států.
Prezident Mohamud rovněž uvedl, že Somálsko bojuje jak proti al-Káidě, tak proti Islámskému státu. „Naše oběti v tomto boji nejsou jen pro Somálsko. Jsou pro bezpečnost a stabilitu všech, zejména v našem regionu a v širším světě,“ řekl. Po svém zvolení v roce 2022 prezident Hassan Šejk Mohamúd vyhlásil „totální válku“ proti militantním skupinám, které bojují proti jeho vládě a které jsou odpovědné za smrt či zmrzačení tisíců lidí během posledních let.
Rozhodnutí Izraele uznat Somaliland jako nezávislý stát otevřelo jednu z nejcitlivějších geopolitických otázek současné Afriky. Reakce somálského prezidenta ukazuje, že nejde pouze o bilaterální spor, ale o zásah do křehké rovnováhy regionu, jehož stabilita má přímý dopad na mezinárodní bezpečnost i globální obchod. Mezinárodní společenství dlouhodobě odmítalo uznání Somalilandu, a to především ze strachu, že by legitimizace odtržení povzbudila další separatistická hnutí v Africe.
Izraelské uznání proto představuje precedent. Nejenže narušuje dosavadní mezinárodní konsenzus o územní celistvosti Somálska, ale zároveň zasahuje do strategického prostoru Afrického rohu a Rudého moře – oblasti klíčové pro světový obchod i vojenské zájmy globálních mocností. Somálsko se již léta potýká s islamistickými skupinami, zejména s al-Šabábem, napojeným na al-Káidu, a menšími strukturami Islámského státu. Prezident Mohamúd opakovaně zdůrazňuje, že boj s těmito organizacemi není jen vnitřní záležitostí země, ale součástí širšího boje za stabilitu regionu. Z tohoto pohledu může uznání Somalilandu oslabit centrální vládu v Mogadišu v momentě, kdy se snaží konsolidovat stát a obnovit důvěru v jeho instituce.
Fragmentace moci by mohla vytvořit nové bezpečnostní vakuum jako prostor, ze kterého tradičně těží extremistické skupiny a poškození obrazu mezinárodního práva. Klíčovou otázkou zůstává, zda izraelské uznání Somalilandu otevře dveře dalším státům, nebo zda zůstane ojedinělým krokem. Pokud by se k němu přidaly další země, mohl by se zásadně změnit přístup mezinárodního společenství k separatistickým regionům nejen v Africe, ale i jinde ve světě.