Dokud se EU nezmění, bude z ní trh k vyždímání a bezpečnostní klient, co si kupuje čas.
Evropská unie podle článku Sebastiana Contina Trillo-Figueroa pro Asia Times dlouhodobě nahrazovala skutečnou moc a kapacitu regulacemi, morálním sebevědomím a rétorikou o principech. Zanedbala přitom průmyslovou základnu, infrastrukturu, technologickou autonomii i obranné kapacity, čímž si sama vytvořila zranitelnosti, které dnes využívají Spojené státy i Čína.
Evropské instituce mezitím vybudovaly rozsáhlou architekturu strategií, rad a akčních plánů, která slouží spíše k oddalování rozhodnutí než k jejich prosazování. Výsledkem je Unie bohatá na procesy, ale chudá na skutečné důsledky a schopnosti.
USA a Čína mají navrch
Prezident USA Donald Trump tuto realitu podle autora jen bez zábran odhalil: jedná s evropskými lídry jako věřitel s dlužníkem, který slibuje, ale nekoná. Veřejné ponižování evropských představitelů – od scén u Resolute Desk až po Rutteho oslovování „daddy“ – ukázalo hloubku evropské závislosti.
Na druhou stranu Čína postupuje tišeji, ale neméně efektivně: nabízí přístup, schůzky a symbolické ústupky výměnou za evropskou zdrženlivost, zatímco strukturální závislost dále roste. Evropské vlády se z Pekingu vracejí s marginálními výsledky, které prezentují jako úspěch, a zaměňují samotnou blízkost k čínskému vedení za strategii.
Evropská unie chce americké bezpečnostní záruky i čínské trhy, zároveň však odmítá nést náklady, které by skutečnou autonomii umožnily, míní autor. Politici se vymlouvají na veřejnost, která prý odmítá oběti, ale ve skutečnosti jde o alibi pro nečinnost. Společnosti jsou schopné oběti přijmout, pokud jsou férově vysvětlené a spojené s konkrétní ochranou – chybí však lídři ochotní jednat včas a bez „anestetik“.
Beze změn bude EU jen „kořist“
Náprava by podle autora vyžadovala obnovu prostoru, který umožňuje odolávat nátlaku, a systematické posuzování každého velkého rozhodnutí podle toho, zda vytváří zranitelnost.
Evropa, respektive Evropská unie, by musela budovat kapacity v klíčových technologických a průmyslových uzlech, přijmout, že moderní odstrašení je průmyslové a technologické, a opustit představu, že elegantní strategie nahradí tvrdou práci. Nezbytná je také generační obměna politického vedení – EU potřebuje nikoliv spasitele, ale dospělé politiky, kteří jsou ochotni nést náklady, čelit zájmům a investovat politický kapitál.
Pokud EU nezačne budovat svou kapacitu, která znefunkční tlak zvenčí, zůstane podle autora trhem k vyždímání a bezpečnostním klientem, který si kupuje čas, dokud už nebude co kupovat.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.