Bulhaři hlasovali v již osmých parlamentních volbách za posledních pět let. Nedělní volby mohou zásadně přetvořit politickou orientaci země. Přinesou potřebnou stabilitu?
V Bulharsku se konají další parlamentní volby, které podtrhují dlouhodobou politickou nestabilitu této balkánské země. Jde již o osmé hlasování během pěti let, což odráží opakované selhání politických elit vytvořit stabilní a dlouhodobě udržitelnou vládu. Volby byly vyvolány pádem předchozího kabinetu, který vedli konzervativci a který se zhroutil po rozsáhlých protivládních protestech v prosinci. Do ulic tehdy vyšly statisíce lidí, převážně mladých, požadujících reformu justice a účinnější boj proti rozšířené korupci.
Hlavní postavou aktuálního volebního klání je bývalý prezident Rumen Radev, někdejší generál letectva, který se rozhodl opustit převážně ceremoniální prezidentskou funkci a vstoupit do exekutivní politiky. V čele nově vzniklého středolevicového uskupení Progresivní Bulgarsko staví svou kampaň na kritice „oligarchického modelu vládnutí“ a slibuje systémové změny.
Region střední a východní Evropy tak prochází dynamickým obdobím, v němž se znovu vymezují politické i geopolitické směry jednotlivých států. Předvolební průzkumy naznačovaly, že Radevovo uskupení by mohlo získat přibližně 35 % hlasů, což by z něj učinilo nejsilnější politickou sílu. Radev se profiluje jako kandidát podporující obnovení pragmatických vztahů s Ruskem a zároveň se staví kriticky k vojenské podpoře Ukrajiny. Tento postoj jej odlišuje od části evropského politického mainstreamu a může znamenat posun v celkové zahraničněpolitické orientaci země.
Výsledky nedělních voleb potvrdily silnou pozici Radevova politického uskupení. Jeho Progresivní Bulharsko získalo 44,48 % hlasů. Další hráči skončili s velkým odstupem. Koalice Pokračujeme ve změně – Demokratické Bulharsko (PP-DB) získala 13,65 % a koalice GERB-SDS 13,18 % hlasů. Další dvě strany – Hnutí práv a svobod a strana Obnova – získaly 5,85 % a 4,43 %.
Otázkou však podle pozorovatelů zůstává, zda se podaří sestavit stabilní vládu v prostředí dlouhodobě roztříštěné politické scény. Od roku 2021 se v Bulharsku vystřídala řada slabých vlád, které zpravidla nepřežily déle než jeden rok. Jejich pády byly často důsledkem kombinace veřejného tlaku a zákulisních politických dohod. Aktuální volby tak představují další pokus o překonání vleklé politické krize, jejíž řešení zůstává i nadále nejisté.