Summit 53 států bude v Kolumbii jednat o tom, jak obejít pomalé globální vyjednávání a zrychlit koordinovaný útlum užití fosilních paliv.
Globální energetická krize vyvolaná uzavřením Hormuzského průlivu Íránem po útocích USA a Izraele způsobila největší narušení dodávek ropy v historii, napsali Wesley Morgan a Ben Newell pro The Conversation. Paradoxně tak americký prezident Donald Trump, dlouholetý popírač klimatické změny a zastánce fosilního průmyslu, urychlil přechod světa k čisté energii.
Konflikt poškodil desítky ropných a plynových zařízení a jeho dopady budou přetrvávat měsíce až roky. Zhruba 80 % zadržené ropy mířilo do Asie a tamní státy nyní zavádějí mimořádná opatření – od omezování cestování až po zkracování školní výuky. Nejhůře jsou na tom tichomořské ostrovní státy závislé na dovozu nafty, které už před krizí bojovaly s vysokými náklady na paliva.
Vlády po celém světě se snaží rychle zajistit alternativní dodávky, omezit spotřebu, a především urychlit přechod k obnovitelným zdrojům. Na rozdíl od 70. let jsou dnes solární, větrné a bateriové technologie levné a dostupné – ceny solárních panelů klesly o 99,9 %, větru o 91 % a baterií o 99 %. Evropská unie proto zrychluje elektrifikaci, Francie navyšuje podporu pro domácnosti a Jižní Korea plánuje zdvojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů během čtyř let.
Ropný šok zároveň vyvolal prudký nárůst poptávky po elektromobilech. V Austrálii ceny benzínu vyskočily téměř o polovinu a prodeje nových i ojetých elektromobilů lámou rekordy. Podobný trend je patrný v Číně i Evropě, kde bateriová auta v lednu poprvé překonala prodeje vozů se spalovacím motorem.
Na pozadí této krize se více než 50 států chystá na historicky první summit věnovaný řízenému útlumu fosilních paliv, který se uskuteční příští týden v kolumbijské Santa Martě. Tyto země se rozhodly obejít pomalé globální klimatické vyjednávání a začít jednat o samostatné mezinárodní dohodě, jež by stanovila postupný konec uhlí, ropy a plynu a zároveň chránila pracovníky i finanční systémy.
Podle kolumbijské ministryně životního prostředí přichází tato iniciativa v „nejlepším možném okamžiku“, protože současná krize jasně ukazuje, jak zranitelný je svět vůči závislosti na fosilních palivech. Pokud summit skutečně nastartuje koordinovaný odklon od fosilních zdrojů, může se stát sociálním zlomovým bodem, který urychlí globální energetickou transformaci.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.