Inflace vyvolaná Trumpovou válkou snižuje reálné příjmy a stlačuje míru úspor.
Globální ekonomika čelí rostoucím inflačním tlakům, které začínají výrazně zasahovat do příjmů domácností i jejich spotřebního chování.
V USA se spotřebitelské výdaje v dubnu zvýšily jen nepatrně, protože válkou vyvolaná inflace snižuje reálné příjmy a stlačuje míru úspor na nejnižší úroveň za téměř čtyři roky. Inflace očištěná o spotřebu vzrostla meziročně o 3,8 %, což je nejvíce od roku 2023, a naznačuje, že americké domácnosti jsou pod rostoucím tlakem kvůli nerovnoměrnému trhu práce a rostoucím životním nákladům.
Podobné trendy se objevují i v Evropě, kde inflace ve Francii, Itálii a Španělsku zrychlila a posílila očekávání, že Evropská centrální banka v červnu zvýší úrokové sazby poprvé od roku 2023. Válka v Íránu zároveň podkopává ekonomickou důvěru ve Francii, kde firmy i domácnosti hlásí pokles optimismu a podniky plánují další zdražování.
V severských zemích se situace liší: Finsko zaznamenalo v prvním čtvrtletí 2026 široce založený růst ekonomiky, zatímco Norsko rostlo pomaleji, než se očekávalo, zejména kvůli slabším prodejům aut a nižší výrobě elektřiny.
V Asii Čína dále snižuje sazby u ročních úvěrů bankám, aby podpořila zpomalující ekonomiku, a zároveň se stala druhým největším světovým věřitelem po předstižení Japonska. Austrálie zažívá rekordní investice do datových center, které pomáhají vyrovnávat dopady energetické krize a vyšších sazeb.
V rozvojových zemích centrální banky reagují různě: Jihoafrická republika zvýšila sazby poprvé od roku 2023 kvůli inflačním tlakům spojeným s válkou v Íránu, zatímco Zambie očekává rekordní sklizeň kukuřice, která pomáhá brzdit inflaci. Peru v Jižní Americe čelí prudkému růstu cen rybí moučky kvůli zastavení lovu ančoviček a hrozícímu jevu El Niño.
Přehled kroků centrálních bank po celém světě a jejich reakce na inflační a geopolitické tlaky ukazuje na různé strategie bankovních regulátorů: buď ponechávají sazby beze změny, nebo je upravují směrem nahoru či dolů.