Zrušení amerického označení Sýrie za podporovatele terorismu může otevřít cestu k návratu do světové ekonomiky, ale jediná podmínka pro hospodářský úspěch to není.
Po letech mezinárodní izolace se před Sýrií otevírá možnost významné ekonomické změny. Rozhodnutí Spojených států vyškrtnout zemi ze seznamu států podporujících terorismus vyvolalo mezi podnikateli i běžnými obyvateli opatrný optimismus. Přestože jde o důležitý diplomatický krok, většina ekonomů upozorňuje, že skutečná obnova země bude záviset na mnohem širším souboru politických, bezpečnostních i hospodářských faktorů.
Dědictví občanské války a Asadů
Sýrie má za sebou více než desetiletí občanské války, rozsáhlé materiální škody, odchod milionů obyvatel do zahraničí i dlouhodobé mezinárodní sankce. Ty výrazně omezily obchod se zahraničím, přístup k mezinárodnímu bankovnímu systému i příliv investic. Změna amerického postoje proto představuje důležitý signál, že by se země mohla postupně vracet do běžných ekonomických vztahů se světem.
Rodina Asadů stála v čele Sýrie více než padesát let. Hafíz al-Asad převzal moc v roce 1971 a po jeho smrti v roce 2000 jej vystřídal syn Bašár al-Asad, který zemi vedl až do roku 2024. Hodnocení jejich vlády zůstává dodnes předmětem sporů. Řada mezinárodních organizací dlouhodobě kritizovala autoritářský charakter režimu, omezování politických svobod i porušování lidských práv, zejména během občanské války. Na druhé straně část Syřanů nový režim nepovažuje za to, co si přáli a připomíná, že před vypuknutím konfliktu fungoval stát výrazně stabilněji než v následujících letech. Země měla fungující školství, zdravotnictví, poměrně kvalitní infrastrukturu a bezpečnostní situace byla ve srovnání s obdobím války nesrovnatelně příznivější.
Válka a sankce
Právě občanská válka, která začala v roce 2011, znamenala zásadní zlom. Boje mezi vládními silami, opozičními skupinami, islamistickými organizacemi i zahraničními aktéry vedly k rozsáhlému ničení měst, odchodu milionů uprchlíků a hlubokému hospodářskému propadu. Vedle samotné války se na ekonomickém úpadku výrazně podílely i mezinárodní sankce. Spojené státy zařadily Sýrii mezi státy podporující terorismus již v roce 1979. Později přibyly další sankční režimy zaměřené na představitele Asadovy vlády i vybrané státní instituce, zejména v reakci na průběh občanské války.
Praktickým důsledkem bylo téměř úplné odříznutí země od mezinárodního finančního systému. Zahraniční banky odmítaly obchodní transakce, investoři se Sýrii vyhýbali a komplikované byly i běžné převody peněz od Syřanů žijících v zahraničí. Omezení dopadala také na některé digitální služby či moderní technologie. Podle ekonomických studií vedly sankce spolu s válečnými škodami k dramatickému propadu průmyslové výroby, exportu i životní úrovně obyvatel.
Kontroverzní nástupce
Po pádu Asadova režimu převzala správu země přechodná vláda vedená prezidentem Ahmadem Šaraou. Jeho osoba sama o sobě vyvolává rozdílné reakce. V minulosti působil v ozbrojených islamistických skupinách, později se však od některých extremistických vazeb veřejně distancoval a začal vystupovat jako představitel širšího syrského politického uskupení.
Nová vláda deklaruje snahu obnovit vztahy se zahraničím, přilákat investory a zapojit Sýrii zpět do mezinárodního hospodářství. Právě odstranění amerického označení za stát podporující terorismus považuje za jeden z klíčových kroků na této cestě. Současně však zůstává otázkou, nakolik se podaří vybudovat stabilní státní instituce, zajistit bezpečnost a přesvědčit zahraniční partnery o dlouhodobé předvídatelnosti nové politické reprezentace.
Odstranění překážek investice nepřinese
Ekonomové upozorňují, že samotné zrušení amerického označení automaticky nepřinese příliv zahraničního kapitálu. Obnova země bude vyžadovat miliardové investice do energetiky, dopravy, zdravotnictví, školství i bytové výstavby. Investoři budou zároveň pečlivě sledovat bezpečnostní situaci, kvalitu státní správy, úroveň korupce i schopnost vlády prosazovat právní jistotu.
Bez těchto podmínek bude návrat zahraničních firem jen pozvolný. Řada syrských podnikatelů proto vítá rozhodnutí Washingtonu spíše jako odstranění významné administrativní překážky než jako okamžité řešení ekonomických problémů. Mezi obyvateli Damašku i dalších měst nyní podle médií převládá umírněný optimismus. Mnozí doufají, že se postupně zlepší zásobování, zaměstnanost i přístup k zahraničním technologiím a financím. Současně si ale uvědomují, že hospodářství nelze obnovit během několika měsíců.
Návrat uprchlíků?
Obnova země bude záviset nejen na zahraniční pomoci a investicích, ale také na návratu části uprchlíků, obnově výroby a vytvoření prostředí, ve kterém budou ochotni podnikat domácí i zahraniční investoři. Teprve následující roky ukážou, zda se nové syrské vedení dokáže vyrovnat s mimořádně náročným úkolem obnovit ekonomiku, stabilizovat státní instituce a získat důvěru vlastních občanů i mezinárodního společenství. Stejně jako hodnocení minulého režimu zůstává i pohled na budoucnost Sýrie otevřený a bude záviset především na konkrétních výsledcích, nikoli pouze na politických prohlášeních.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.